moneta logo
logo aisis

Průzkum finanční gramotnosti ČBA 2024

Česká bankovní asociace (ČBA) opět přichází s výsledky měření finanční gramotnosti (FG) Čechů. Průzkum, který má odhalit změny ve znalostech, schopnostech a dovednostech lidí ve finančním světě. 

Letošní rok jsem se rozhodla Vám poskytnout souhrn z několika úhlů pohledu. Nejdříve podle dat, která se v posledních letech mění či nemění, vám představím formou semaforu.

Jaké dobré zprávy přináší?

✅ Zvyšují se rezervy rodin a stoupá procento těch, co vydrží žít ze svých úspor 6 měsíců a déle, dokonce až 46 % lidí!
✅ Čechům roste sebevědomí v otázce peněz. 79 % lidí označuje své znalosti o financích jako dostatečné.  Pravdou je, že se lidé mají tendenci spíše přeceňovat, neb jejich vědomosti nejsou na očekávané úrovni, přesto je dobré vidět zájem financím rozumět.
✅ Zvýšila se orientace v oblasti spoření a tvorby rezerv (41 %), kyberbezpečnosti (26 %), investic (15 %), úvěrů a půjček (25 %). Procenta úspěšných odpovědí jsou stále nízká, ale o pár procent vyšší než v minulém roce.

Jaká zjištění se nemění či zůstávají podobná?

🟡 66 % lidé se domnívají, že na finanční vzdělávání by se měl podílet stát potažmo škola, 33 % rodiče, 30 % banky a 20 % Česká národní banka a 9 % úřad práce.
🟡 33 % lidí připouští, že se nevyzná v doporučení poradců a finančních odborníků.
🟡 64 % lidí si spoří pouze do 2 500 Kč na stáří. Odborníci tvrdí, že pro udržení životní úrovně je nutné si spořit min. 10 % z příjmu. Tedy zda je v České republice průměrný čistý plat okolo 35 000 Kč, tak to, že si 31 % odkládá pouze do 1 000 Kč a dalších 33 % do 2 500 Kč není ideální a dostačující. Na penzijní spoření si lidé v průměru odkládají 1 000 Kč, možná právě změna zákona a navýšení státní dotace na příspěvek účastníků do 1 700 Kč + případně otevření dlouhodobého investičního produktu (DIP) pomůže tuto sumu časem navýšit.

Jaké jsou důvody pro stagnující finanční gramotnost?

🔴 Nedostačující příprava ve školách a děti k tomu nejsou vedeny v rodinách.
🔴 32 % zkušeností s finanční gramotností se získává až vlastní zkušeností.
🔴 31 % lidí si myslí, že učitelé nejsou dostatečně proškolení v otázkách financích. Dokonce u mladé generace (18-26 let) si to myslí až 43 % lidí.

Nyní se podíváme na průzkum více pod lupou, a to primárně na rozdíly v chování s penězi mezi muži a ženami. Vliv vzdělání na výsledky finanční gramotnosti se léta nemění, lidé s vyučením jsou v otázce financí podprůměrní, a navíc neprojevují zájem o finanční vzdělávání. Možná by se pedagogové učňovských škol měli více zaměřit na nabídku atraktivních programů FG pro jejich učně, které by pomohly změnit aspoň částečně názor jejich myšlení, chování a postojů k penězům. Více mě zaujaly výsledky myšlení mladé generace, které si zde shrneme. 

Jaké jsou genderové rozdíly ve finančním chování? 
  • Celkové výsledky indexu finanční gramotnosti jsou relativně malé. Muži získali 58 bodů a ženy 54. 
  • Muži mají výrazněji vyšší sebevědomí v otázce peněz než ženy, a to hlavně v oblasti spoření a rezerv, ochrany peněz a digitální bezpečnosti, ale i úvěrů nebo investic. 
  • Muži také více tvrdí, že jsou pro ně pochopitelná doporučení finančních odborníků.
  • Ženy častěji než muži uvádějí, že děti nejsou k finanční gramotnosti vedeny v rodině. (Z vlastní praxe, kde mám ročně několik přednášek pro rodiče – jak vést děti k finanční zodpovědnosti, vidím výrazně vyšší zájem žen o finanční výchovu dětí a mládeže než u mužů.)
  • Ženy (45 %) si častěji než muži (35 %) z výplaty odkládají na dovolenou a zážitky.
  • Do 1 000 Kč si častěji měsíčně odkládají ženy (36 %). Bohužel statistika již neukazuje, jak to vypadá u vyšších částek, pouze to, že finanční rezervy vydrží maximálně měsíc častěji ženám než mužům.
Jak to vidí mladší generace?
  • Finanční gramotnost roste s věkem, lidé se učí FG až vlastní praxí nikoli na školách či v rodinách. To je také důsledek dalšího poznatku, že mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. 
  • Lidé ve věku od 27 do 35 let se méně často vyznají v oblasti spoření a rezerv.
  • Také jim bohužel častěji dělají potíže procenta. 
  • Mladí lidé od 18 do 26 let si častěji měsíčně odkládají na bydlení (41 %) nebo dovolené. 
  • 33 % lidí mezi 18 a 26 rokem vůbec nespoří na důchod. A bohužel až do 35 let zajištění na stáří nemají žádné. 
  • Díky inflaci se mladá generace 18 až 35 let více zajímá o investice. 

Úvahy závěrem

Rozhodně je důležité posilovat finanční sebevědomí žen a podporovat jejich samostatnost v oblasti financí.

Je potřeba posílit finanční vzdělávání už od mladého věku, aby si lidé co nejdříve uvědomili důležitost spoření a investování. Čím dříve začnou, tím větší mají šanci na finanční stabilitu v budoucnosti.

Je nutné integrovat finanční vzdělávání do školského systému a podporovat rodiče v tom, aby dětem předávali zdravé finanční návyky. V digitální době je také důležité využívat moderní technologie pro efektivní výuku.

Pojďme propojit síly v rozvoji finanční gramotnosti a zajistit tak lepší finanční budoucnost. Neváhejte a využijte nabídky projektových dní Rozumím penězům do škol, případně vzdělávacích seminářů AISIS pro pedagogy základních i středních škol.

Veronika Kalátová
Veronika Kalátová
Je konzultantka, mentorka a lektorka finančního vzdělávání. Je autorkou projektu Finanční zralost (www.financnizralost.cz). Veronika má více jak 25 let zkušenost ve finančním světě. Absolvovala MBA Finančního poradenství a pojišťovnictví na Ústavu práva a právní vědy a je držitelkou prestižního titulu EFA (European Financial Advisor).

Další články autora

Podobné články

Nejnovější

Co jsou cla

V poslední době patří cla mezi nejčastěji skloňovaná slova ve finančním světě, a to díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Jeho aktivity v oblasti cel patří vždy...

Výživné na dítě podle Ministerstva spravedlnosti ČR

Dítě musejí živit jeho rodiče, a to i tehdy, pokud s nimi nežije. Rozchod rodičů je obtížná životní situace, ke které patří i vyřešení otázky...

Co je stagflace a máme se jí obávat?

Stagflace je ekonomický jev, který označuje situaci, kdy současně dochází k vysoké inflaci, pomalému či nulovému ekonomickému růstu a rostoucí nezaměstnanosti. Tento fenomén představuje...