Doby, kdy se lidé v seniorském věku mohli spolehnout na štědrou státní kasu, jsou už nejspíš pryč. Důchod, který dostanou například dnešní třicátníci, v budoucnu nejspíš ani nepokryje jejich životní potřeby. Jak se k tomu postavit? Pan Erpéčko o tom vypráví další příběh ze sousedství:Petr a Honza, pánové kolem třicítky, jsou kamarádi snad odjakživa. Prošli spolu od školky až po maturitu a pravidelně spolu řeší všechny zásadní životní otázky – a to nejradši v hospodě Na Růžku. Jednoho večera přišlo na přetřes zabezpečení na stáří. „Víš co, já myslím, že ono nějak bude,“ mávl rukou Honza. „Přece když celý život chodíš do práce a platíš důchodové pojištění, nemůže tě na stará kolena stát nechat na holičkách, ne?“ „Obávám se, že může,“ namítl Petr. „Lidé se dožívají vyššího věku, ale mají míň dětí než dřív. Takže si říkám: Kdo nás všechny nakonec uživí? Kdepak, musíme se nejspíš postarat sami.“
Uplynul týden a pánové se znovu sešli u piva. Bylo vidět, že oba nad svým důchodem přes týden přemýšleli. „Zjistil jsem, že mám vážně kliku,“ chlubil se Petr. „Když si založím penzijní připojištění, zaměstnavatel mi bude přispívat stejnou částkou, jakou si platím sám. Navíc k tomu prý dostanu příspěvek od státu. Takže já si začnu spořit tisícovku a později, až se bude ten důchod blížit, si budu ukládat i víc. No a doufám, že to bude stačit a že na stará kolena budu mít vystaráno!“
„Já na to půjdu jinak,“ vytasil se Honza se svým plánem. „Já totiž nevěřím tomu, že tisícovka, kterou si utrhneš od pusy dnes, bude za pětatřicet let vůbec něco znamenat. Přemýšlel jsem o tom a myslím si, že je lepší si koupit nemovitost, a to klidně na hypotéku. Až budu starý, budu mít kde bydlet. Nebo ji prodám a půjdu někam do domova pro seniory. A taky jsem se rozhodl, že si pořídím aspoň tři děti. Doufám, že mi ve stáří pomůžou a nebude to pro ně taková zátěž, jako by byla pro jedináčka.“

Rady pana Erpéčka

Samozřejmě, jen těžko dnes můžeme odhadnout, který z kamarádů se rozhodl lépe a jak s jejich plány ještě zamíchá důchodová reforma.
* Hned na začátek si vyberte finanční produkt, do kterého chcete své peníze investovat. Opatrnost radí nespoléhat se na jeden jediný, ale raději rozložit rizika – nakoupit třeba dluhopisy nebo akcie a k tomu pravidelně spořit v penzijním fondu, jehož výnosy záleží na tom, jak dobře hospodaří.
* Penzijní připojištění se vyplatí hned dvakrát: stát vám v závislosti na tom, kolik si spoříte, každý měsíc něco přidá, a navíc se můžete těšit na úlevu na daních. Tím však výhody nekončí, protože penzijní připojištění je úročeno složeným úrokováním – tedy úrok se počítá z celé naspořené částky, která je samozřejmě rok od roku vyšší.
* Co víc pro sebe a své klidné stáří můžete udělat? Investovat do akcií, do zlata, do uměleckých děl nebo nemovitostí. A v neposlední řadě také do své rodiny a přátelských vztahů. To už jsou však investice jen těžko měřitelné penězi a ani jejich zúročení se předem nedá odhadnout.

PROJEKT O co jde

* projekt finančního vzdělávání Rozumíme penězům je určen učitelům a žákům základních škol * projekt rozvíjí občanské sdružení AISISGE Money Bank * www.rozumimepenezum.cz.

Pan Erpéčko

* v příloze Peníze MF DNES se pravidelně setkáváte s radami pana Erpéčka (R. P. jako Rozumímepenězům), který vypráví příběhy svých sousedů * seriál je určen pro rodiče, aby měli příležitost s dětmi hovořit o financích

Foto popis|

O autorovi| Lucie Horáčková, AISIS
Mladá fronta DNES | 13.9.2011 | Rubrika: Ekonomika – penzijní připojištění | Strana: 8