JÁ NA TO MÁM, VŠECHNO ZAPLATÍM, VŠECHNO UTRATÍM

Žijeme si nad poměry, v lepším případě „od výplaty k výplatě“, a nejsme schopni si vyjednat ani lepší cenu energií. Jsme lehkovážní i neochotní zabývat se reálnými finančními hrozbami. Je větším žroutem našich peněz lenost, pohodlnost, nebo slepá důvěra? Žijeme v iluzi, že můžeme mít všechno, nač si vzpomeneme. Že je momentálně v rodinném rozpočtu díra? Máme přece kreditku. A jednorázovou půjčku během pár měsíců nějak zatáhneme.
Na druhou stranu umíme i fňukat, když se řeč stočí na šetření. „Celou mou výplatu spolknou složenky, jídlo, potřeby pro děti. Neušetřím ani stovku,“ stýská si státní úřednice Karolína. Ta přitom nepatří k samoživitelkám, oblečení nakupuje ve značkovém butiku a na obličej by si nikdy nenatřela obyčejný krém z drogerie.
Karolína, která neušetří ani korunu, ovšem není nijak výjimečná. Rezervní finanční polštář má podle odhadů ekonomů sotva 15 % domácností. Pro většinu populace totiž není prioritou. A tou podobně jako spoření není často ani chuť znát elementární finanční pojmy. Ve finále mocná zbraň pro mnohé šmejdy.

Ke dnu i kvůli kreditce

Pětatřicetiletá kadeřnice Sabina má se svým mužem, drobným živnostníkem, dvě malé dcery. Na dům, ve kterém žijí, splácí už sedm let hypotéku, auto je na leasing. „Jsem na mateřské, ale moře musíme mít každý rok, prostě jsem tak zvyklá,“ vysvětluje pravidelné zahraniční letecké zájezdy Sabina. Její zvyk by byl úplně v pořádku, kdyby na to rodina měla. Jenže ona je zvyklá si na pobyt v cizině brát půjčku. Celý rok ji poctivě splácí, aby si před dalším odletem vzala další. „Minulý rok se náš standard zbortil. Muž měl vážný pracovní úraz, půl roku byl zcela bez příjmu. A do toho nám odešel kotel na topení,“ svěřuje se Sabina. Museli si půjčit, aby všechno pokryli a dostáli závazkům, a to nejen od příbuzných, ale i od finanční společnosti. Teď žijí velmi skromně, na jídlo má celá rodina 150 korun denně.
„Bojím se, co bude zítra, za měsíc. Kromě jiného jsme totiž využili i nabídku kreditní karty, aniž bychom tušili, jak moc je záludná,“ přiznává mladá žena (více o rozdílu mezi debetní a kreditní kartou v boxu). Sabina teď doufá, že až se manžel vrátí zase do práce, situace se stabilizuje. Aktuálně se alespoň doma pokouší zavést starý dobrý obálkový systém, ve kterém vyrostli mnozí naši rodiče a prarodiče.
„V minulosti byli určitě Češi zodpovědnější.
Vyrovnaný rozpočet se považoval za ctnost a dluh za prohřešek. Dnes je to bohužel naopak,“ tvrdí Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. Výhodou i nevýhodou současně je internet a z něj plynoucí takzvaná informační obezita. „Velmi rychle dokážeme porovnat cenu zboží, finančních produktů, pojistek, výhodnost bankovních účtů a investic,“ říká Patrik Nacher, provozovatel serveru Bankovnípoplatky. com.
Právě možnost srovnání by měla výrazně usnadňovat naše rozhodování. Na internetu jsou snadno dostupná doporučení, dobrozdání, nebo naopak nedoporučení. „Tím se ale tak trochu vytrácí zdravý selský rozum, přirozená intuice, která byla našim předkům vlastní. Rozhodovali se spontánně,“ je přesvědčený Nacher. Jenže to už dneska prý není možné. Život je komplikovanější, na vše se vytváří nová pravidla, další zákony, nové normy, a to nejen na úrovni jedné země. Lákadel je nekonečně a není ani trochu těžké přimět zákazníka, aby si koupil i to, na co nemá.
Tlak marketingu, reklam, srovnání s životní úrovní sousedů a přátel, to jsou mocní našeptávači. A sofistikovaní jsou i podvodníci. Elegantně vysají účet, prodají člověku pitomost za nesmyslné peníze. „Žijeme v permanentním stresu. Z něj vznikají chyby, ujedou i vysokoškoláci,“ míní Patrik Nacher.

Půlroční výdaje jako rezerva

Pokud přijmeme definici, že na dluhu není nic špatného, jak se stalo znakem doby, není z toho úniku. Probere nás mnohdy až náraz o dno, třeba v podobě exekuce nebo osobního bankrotu. Přitom tvoření rezerv na neočekávané výdaje nijak extrémně bolet nemusejí. Nejsou totiž otázkou výše příjmu, ale rozhodnutí. Nacher dokonce tvrdí, že rezervy si lépe umějí vytvářet lidé s podprůměrným příjmem, kteří vědí, že může být ještě hůř. Naopak lidé z vyšších příjmových skupin mají mnohdy pocit neohroženosti.
Podle Nachera je ideální a současně pro většinu populace i reálné ukládat si měsíčně 10–15 % příjmů. „Když mám přednášku v azylovém domě a slyším, že tamní – často předlužení – obyvatelé nemají na pleny pro dítě, ale zároveň prokouří tři tisíce měsíčně, vím, že si moje tvrzení není přehnané,“ říká Nacher. Sám prý nekáže vodu, zatímco by pil víno. Například na zahraniční dovolené nebyl čtyři roky a aktuálně telefonuje s mobilem, který má rozbitý displej a poškozený mikrofon. „Ač na nový mám, nekoupím si ho už z principu, ale počkám, až mi aparát vypoví službu úplně,“ má jasno Nacher.
Za dostatečnou rezervu na horší časy považuje částku rovnající se půlročním výdajům. Takový obnos bychom měli mít uložený na spořicím účtu, nikoli třeba v podílových fondech. Je totiž důležité mít k takovým financím přístup. A jak se naučit ukládát? Ideální je vystavit si třeba na dva tisíce z dvacetitisícového platu trvalý příkaz.
„Postupně si na to zvyknete a možná i zapomenete, že se vám někde finance načítají,“ doporučuje Patrik Nacher. Ekonomka Markéta Šichtařová se domnívá, že jediný, kdo si rezervy tvořit nemusí, jsou lidé s vysokými příjmy. Čím je ale náš příjem nižší, tím je pohotovostní rezerva nutnější.

Nedotovat obří firmy

Existuje mnoho chyb, kterých se Češi dopouštějí.
Jedna z největších jsou půjčky na konzumní styl života. Všichni bychom se raději měli učit střídmosti a skromnosti a pracovat na vnitřní disciplíně. I ta patří k finanční gramotnosti.
A jakých chyb se Češi v hospodaření s financemi dopouštějí nejčastěji? „Překvapuje mě, kolik lidí, a to i velmi inteligentních a vzdělaných, se chytí na reklamní slogan typu: půjčíme vám deset tisíc už za stovku měsíčně,“ říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Zapomínají se totiž zamyslet nad tím, jak dlouho takovou „levnou“ půjčku budou splácet. A zda ji třeba bance nepřeplatí hned několikrát. Nezjistí si totiž k půjčce ani základní údaje.
A nevyplácí se ani životní filozofie „žiji teď a splácím v budoucnu“. Podle expertů se dá kvalitní život prožít i bez kupy peněz.
Potvrzují to ostatně i psychologové, jejichž dlouhodobé průzkumy tvrdí, že pocit štěstí nemá ve většině případů s penězi vůbec nic společného.
Vraťme se ale k praxi. Češi dovedou šetřit na drobnostech. Umějí nakupovat na slevových serverech, dávají na tipy známých. Často ale zapomínají promítnout do honby za slevami čas a třeba i benzin. Velké mezery máme i v minimu pozornosti, kterou věnujeme pravidelným platbám za elektřinu, plyn, banku, mobil, internet. „Mnohdy by stačilo zavolat dodavatelům služeb a nechat si připravit nabídku na míru. Obvykle dostanete lepší, tedy levnější ceny,“ doporučuje provozovatel serveru Bankovnípoplatky.com Patrik Nacher. Právě na platbách těmto společnostem se dá nejvíce ušetřit. Lidé ale tuto variantu nejčastěji ignorují.

Neexistuje blbá otázka

Jaká jsou tedy základní pravidla, která dodržuje finančně gramotná osoba? Má v záloze alespoň pětiměsíční rezervu, peníze rozložené do více investic u více ústavů a bere vážně pravidlo, že méně finančních produktů bývá více. Pokud jde o investice, respektuje přímou úměru: čím menší mám příjmy, tím menší podstupuji riziko. Investujete sice s menším výnosem, ale s jistotou budoucího zisku. A lepší spaní rodině přinese nemovitost, i kdyby měla mít podobu malé garáže. V neposlední řadě platí, že čím menší příjmy rodina má, tím méně by měla mít úvěrů.
Zároveň platí, že jakoukoli smlouvu, kterou jsme nuceni podepsat, si nejdřív odneseme domů k prostudování. Už jen tenhle krok nás uchrání před zlodějskými firmami, ty jakékoli smlouvy z ruky totiž nedají. Zaměřte se na úrokovou sazbu, povinnosti, a hlavně na odstavce, které popisují sankce v případě, že klient neplatí. U pojistek je nejdůležitější kapitola, která se týká výluk, tedy v jakých případech nedostanete nic.
Složitější smlouvy se neobávejte svěřit právníkovi, i když to něco stojí. Ostych při pořizování čehokoli není na místě. „Neexistuje blbá otázka, jen blbá odpověď. Klient má právo se na cokoli zeptat. Není přece odborník, i když to druhé straně může připadat primitivní,“ doporučuje překonat zábrany Patrik Nacher. Spoléhat se na to, že druhá strana řekne i méně pozitivní, je naivní.
Mějte na paměti, že jejím cílem je především prodat.

Ani dětem bez dokladu

Ač na tom podle březnového zjištění České bankovní asociace nejsme co do finanční gramotnosti valně, situace bude nejspíš brzy opačná. Děti se totiž co nevidět budou učit spravovat rodinné finance už od školky. Už teď běží ve dvaceti českých mateřinkách pilotní program neziskového projektu Rozumíme penězům. „Chceme, aby děti přemýšlely o hodnotě peněz, jak se s nimi dá užitečně nakládat a co musejí rodiče podstoupit, než je získají,“ popisuje Stanislava Křížová, manažerka programu.
Na základních školách funguje obdobná forma výuky už devět let, druhým rokem je povinnou součástí osnov. Na prvním stupni se děti učí nakládat s kapesným, starší děti se učí, jak udržet rodinný rozpočet, dozvědí se o hrubé a čisté mzdě, pravidelných a nepravidelných příjmech a výdajích, kreditních a debetních kartách. Školáci doma svými znalostmi nadchli i mnohé rodiče, kteří teď navštěvují večerní kurzy pro dospělé – a to v celé republice. Bezplatné tříhodinové bloky vedou právníci, bankéři či odborníci z poraden pro předlužené. I dospělí se totiž mnohdy potřebují naučit, jak vést rodinný rozpočet, jak spořit a investovat nebo co je rozumná výše zadlužení. „Většina našich klientů si rozpočet vůbec nevede a ani nespoří.
Těm, kteří se třeba chtějí uvázat k hypotéce, poradíme, aby zkusili minimálně tři měsíce hospodařit s rozpočet sníženým o danou splátku,“ vysvětluje Stanislava Křížová. S nešvarem, s nímž se stále častěji na kurzech setkávají, jsou pak půjčky v rámci rodiny a známých. Ten, kdo půjčil, se díky své dobrosrdečnosti sám dostává do potíží, protože mu dlužník neplatí. Navíc poskytovatel peněz nemá ve většině případů na transakci jakýkoli doklad. „Bohužel momentálně nejde o nic ojedinělého,“ dodává manažerka Křížová.

Jedeme v tom všichni? Téměř každý druhý Čech má nějakou formu půjčky. Přes 1,22 bilionu korun dluží české domácnosti bankám. Téměř 19 000 zadlužených lidí vyhlásilo v loňském roce osobní bankrot, 76 procent domácností přiznalo v anketě pracovního portálu Profesia. cz, že nemá dostatečnou finanční rezervu pro případ ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci. Třetina respondentů dokonce žije jen od výplaty k výplatě. Více než polovina populace nechápe podle čerstvého průzkumu České bankovní asociace rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, zhruba pětina se neorientuje v tom, co je to RPSN, a každý pátý Čech netuší, k čemu slouží finanční plán. Téměř 80 procent Čechů spoléhá v zabezpečení na stáří především na starobní důchod od státu. Finanční minislovník RPSN (roční procentní sazba nákladů) Jde o celkové náklady za úvěr (kromě úroků jde o další poplatky či jiné, ze smlouvy vyplývající povinnosti) vyjádřené v procentech ročně.

Debetní karta

Klient tuto kartu obdrží ke svému bankovnímu účtu, lze s ní platit v obchodech či vybírat z bankomatu, a to až do výše částky, která je na účtu. Kreditní karta Je úvěr. Kreditní kartu vydá banka i pro ty, co u ní nemají běžný účet. Banka prostřednictvím ní půjčuje peníze do limitu, který je na kartě vystavený. Když s kreditkou jedinec vybere peníze z bankomatu, musí se připravit na vysoký poplatek – i za pár stovek platí kolem 100 Kč. Spotřebitelský úvěr Půjčka fyzické osobě na financování nepodnikatelských potřeb. Používá se k nákupu spotřebního zboží, financování různých služeb – dovolená, školné apod. Je-li takový úvěr neúčelový, lze ho použít prakticky na cokoli. Klient je u tohoto produktu více chráněn zákonem o spotřebitelském úvěru. p.a. Úrok vyjádřený za celý rok. p.m. Úrok vyjádřený za měsíc. Mít, či nemít poradce? Chcete zodpovědnost za finance přehodit na odborníka? Ani to nemusí být terno. „Většina finančních poradců je spíš prodejcem než poradcem. Pro klienta nehledají nejlepší řešení, ale takové, z něhož budou mít nejvyšší provizi,“ varuje ekonomka Markéta Šichtařová. A má pravdu: například čtyřiačtyřicetiletá FOTO: TOMÁŠ NOSIL učitelka a matka dvou dětí Radka z Prahy se loni nechala přesvědčit pracovníkem jedné z největších finančních poradenských firem na trhu k „výhodnému“ převodu spořicích a dalších účtů a prodělala na tom přes 20 tisíc korun. Šichtařová doporučuje za poradce ty, kteří sami žádné produkty neprodávají a neobchodují na finančním trhu. Mají-li k tomu makléřskou nebo finanční zkoušku, je to bod navíc.

Pro nezaměstnané formou „animáku“

Novinkou, jak smrtelníkům zábavnou formou přiblížit svět financí, je animovaný seriál produkovaný Fondem dalšího vzdělávání. „Chceme předcházet situacím, kdy dluh domácnosti dostane lidi do téměř nevymahatelných exekucí. Na to nestačí jen přepsat zákon, je nutná i osvěta,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Desítka spotů například na téma šetření na maličkostech, dluhová past apod. doplňuje čtyřdenní Základní školení finanční gramotnosti projektu, které probíhá zdarma po celé republice. Zatím jej absolvovalo přes devět tisíc nezaměstnaných.

Více na www.zivot-bez-dluhu.cz. Zajímavé finanční servery: www.rozumimepenezum.cz; www.financnigramotnost.eu.

 

Instinkt | 26.3.2015 | Rubrika: Téma | Strana: 16 | Autor: Kateřina Pokorná | Téma: GE Money – strategie, rozhovory, citace