Dlužník musí nejprve podepsat rozhodčí smlouvu. Buď jako součást smlouvy o úvěru  (pak se jí říká rozhodčí doložka) nebo ve zvláštní samostatné smlouvě (tzv. smlouva o rozhodci). Podstatou je v obou případech dohoda smluvních stran, že jejich případné spory vyplývající ze smlouvy nebude řešit obecný soud, ale místo něj rozhodne určený rozhodce nebo rozhodčí soud.

Pokud se v rozhodčí smlouvě upisujete k tomu, že případný spor bude rozhodovat věřitelem vybraný člověk nebo soukromý rozhodčí soud (nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným), těžko bude takový rozhodce rozhodovat ve Váš prospěch. Takoví rozhodci nejsou nezávislí; jsou ekonomicky, osobně nebo právně spojeni s věřitelem.

Rozhodčí řízení má své místo v právním řádu a může být využitelné i ve spotřebitelských vztazích, protože je nesporně rychlejší než obecné soudy. Ovšem smysl má pouze za podmínky, že bude zajištěna nestrannost a v případě spotřebitelských vztahů také právní odbornost rozhodce.

Podepsat rozhodčí smlouvu může tedy být rozumné jen tehdy, pokud je alespoň teoreticky zajištěna nestrannost rozhodování. Jestliže neznáte žádného spolehlivého rozhodce, zajistí Vám nestranné rozhodování jen jediný subjekt, který je k rozhodování rozhodčích sporů zřízen ze zákona – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.