Zjednodušeně řečeno je to jakákoli smlouva mezi:

  • obchodníkem (obvykle podnikatelem poskytujícím zboží a služby) a
  • fyzickou osobou (spotřebitelem, který tyto zboží a služby využívá k soukromým účelům, ne k výdělečné činnosti).

Ačkoli jinak platí pravidlo smluvní volnosti (ve smlouvě je možné dohodnout cokoli, co zákon nezakazuje), spotřebitel je obzvláště chráněn před zvůlí ekonomicky a právně silnější strany. Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje a v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad příznivější pro spotřebitele.