Jsme skoro na konci března a data z Českého statistického úřadu (ČSÚ) vypadají na první pohled jako vítězství. Celková inflace klesla na 1,4 %. To je hluboko pod cílem České národní banky. Jenže v peněženkách českých domácností to není poznat. Proč pociťujeme drahotu, i když statistiky říkají něco jiného? Odpověď leží v nebezpečném rozporu mezi cenami zboží a služeb, který nyní komplikuje nečekaný ropný šok z Blízkého východu. Pojďme rozklíčovat, co se s našimi penězi skutečně děje.
Když statistika mate tělem
Představte si inflaci jako průměrnou známku ve třídě. Pokud polovina žáků dostane jedničku a polovina pětku, průměr je trojka, ale ve třídě není ani jeden „trojkař“. Přesně to se děje s českou inflací.
Na jedné straně stojí ceny zboží. Díky nasycenému trhu, levnému zboží z Asie a stabilizaci dodavatelských řetězců po letech turbulencí ceny věcí, na které si můžete sáhnout, stagnují nebo klesají. Pokud si jdete koupit například tričko, pravděpodobně zaplatíte stejně nebo méně než loni.
Na druhé straně jsou ceny služeb. Ty aktuálně rostou tempem 4,5 %. Služby jsou v ekonomice „lepkavé“. To znamená, že jakmile jednou zdraží, málokdy jdou s cenou dolů. Proč? Protože ve službách (u kadeřníka, v restauraci, v autoservisu nebo v kroužku pro děti) neplatíte za materiál, ale za lidskou práci. A protože v Česku je stále nízká nezaměstnanost a lidé chtějí vyšší mzdy, aby dohnali inflaci minulých let, majitelé firem musí tyto náklady přenést na zákazníka.
Výsledek: Statistický průměr 1,4 % sice vypadá skvěle v titulcích novin, ale naše reálná inflace je mnohem vyšší, protože služby tvoří čím dál větší část našich měsíčních výdajů.
Černá labuť v podobě ropy
Právě ve chvíli, kdy ekonomové předpovídali „nudné“ jaro, přišel březnový geopolitický otřes. Vojenská eskalace na Blízkém východě vyvolala na trzích paniku. Cena ropy Brent během jediného březnového týdne vyletěla o 28 %.
Klíčové je si uvědomit, že ropa není jen palivo do auta. Je to základní stavební kámen moderní civilizace.
- Doprava: Všechno, co máte v lednici nebo v batohu, se muselo někam dovézt. Vyšší cena nafty znamená vyšší náklady pro logistiku.
- Zemědělství: Traktory jezdí na naftu, hnojiva se vyrábějí ze zemního plynu (jehož cena často kopíruje ropu).
- Plasty: Ropa je surovinou pro výrobu obalů.
Tento ropný šok funguje jako nabídkový šok. Přichází zvenčí a my ho nemůžeme ovlivnit. Pokud ceny ropy zůstanou vysoko delší dobu, hrozí, že se dosud klesající inflace u zboží zastaví a začne se opět šplhat vzhůru. Česká národní banka (ČNB) na tuto situaci zareagovala zastavením plánovaného snižování úrokových sazeb a naopak hlásí, že je připravena je zvýšit. To je špatná zpráva pro ty, kdo čekali na levnější hypotéky. Ty naopak začaly zdražovat o několik desetin procentního bodu.
Psychologie inflace: Proč se bojíme víc, než musíme?
Ekonomie není jen o číslech, ale i o očekáváních. Pokud lidé věří, že bude dráž, začnou se tak chovat. Firmy preventivně zdraží a zaměstnanci začnou agresivně vyjednávat o platech. Tím se roztočí tzv. mzdově-cenová spirála.
Dost možná se dostáváme do kritického bodu. Nízká celková inflace (1,4 %) by nás měla uklidnit, ale drahá ropa v médiích vyvolává strach. Účinnou obranou proti němu je naše kritické myšlení. Ptejme se: „Je zdražení benzínu o 5 korun důvodem, proč by měl oběd v jídelně zdražit o 20 korun?“. Často není, ale prodejci využívají psychologického efektu zpráv o krizi k navýšení svých marží.
Inspirace pro výuku: Jak to vysvětlit ve třídě?
Téma inflace a ropného šoku je ideální pro propojení matematiky, zeměpisu a základů společenských věd. Zde je pár tipů, jak s tématem pracovat:
Aktivita A: „Detektivové v nákupním košíku“ (Vhodné pro ZŠ i SŠ)
Vysvětlete žákům pojem Spotřební koš. ČSÚ sleduje cca 700 položek (od mouky po herní konzole).
- Úkol: Rozdělte třídu do skupin. Každá skupina dostane fiktivní rozpočet 10 000 Kč. Jedna skupina představuje „Důchodce“ (utrácejí hlavně za potraviny, léky a energie), druhá „Studenta“ (kavárny, elektronika, jízdné), třetí „Mladou rodinu“ (pleny, kroužky, hypotéka).
- Diskuse: Jak na každou skupinu dopadne aktuálně se zvyšující se inflace? Student pocítí drahé služby (kavárna), ale důchodce uvidí levnější potraviny. Kdo je na tom nejhůře, když zdraží ropa?
Aktivita B: „Cesta jogurtu“ (Vhodné pro 1. stupeň ZŠ i nižší gymnázium)
Nakreslete na tabuli kelímek jogurtu. S dětmi stopujte jeho cestu z farmy až do lednice.
- Kde všude se v té cestě schovává ropa? (Traktor na poli, plastový kelímek, kamion, chladicí box v supermarketu).
- Co se stane, když ropa zdraží? Musí farmář zdražit mléko, nebo to „odnese“ až dopravce, který jogurty rozváží do obchodů?
- Cíl: Pochopit propojenost světa (globalizaci).
Co si z toho odnést?
Současná ekonomika není rozbitá, ale prochází nečekanou a rychlou transformací. Nízká čísla inflace jsou dobrou zprávou, ale nesmí nás uspat. Dokud se nevyřeší napětí na Blízkém východě a dokud se růst mezd nepropíše do vyšší produktivity práce, budou služby a energie zůstávat naším hlavním finančním strašákem.
Pro učitele je toto období skvělou příležitostí ukázat, že finance nejsou jen o sčítání čísel, ale o sledování mapy světa, lidské psychologie a schopnosti rozlišit mezi krátkodobým šokem (ropa) a dlouhodobým trendem (drahé služby).
