Pořízení vlastního bydlení a jeho vybavení. To je hlavní priorita dětí ze základních škol, které prošly vzděláváním finanční gramotnosti v projektu „Rozumíme penězům,-“. A o bydlení a jeho nákladech vědí mnohdy víc než jejich rodiče!Finanční gramotnost je v Česku na velmi nízké úrovni. Lidé nerozumí finančním pojmům, neumí si vést rodinný rozpočet a nevědí, kolik je stojí bydlení. Ekonomickou rozvahu, zda se jim vyplatí vlastní nebo nájemní bydlení, už nezvládá téměř nikdo a při volbě rozhodují emoce a pocity, nikoli zvážení kladů a záporů.
Se vzděláváním je třeba začít vždy co nejdříve. Proto vznikají projekty, díky nimž se finanční gramotnost vyučuje i na základních školách. Ostatně, i v rámci mezinárodního projektu PISA organizovaném OECD bude v příštím roce na základních školách finanční gramotnost testována. V rámci projektu Rozumíme penězům,- se ale testovalo již letos. A výsledek? Žáci základních škol mnohdy vědí více než jejich rodiče.
Děti i rodiče byly testovány v rámci dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo 719 dětí z 6. Až 9. Tříd základní školy vybraných z absolventů vyučování v rámci projektu Rozumíme penězům,- a 265 jejich rodičů. Průzkum realizovala GE Money Bank, která je odborným garantem a jedním z donátorů projektu.
Tip na článek
Chcete ušetřit? Nekuřte, radí děti
Bydlení – i pro děti prioritou
Po ukončení školy chtějí děti především bydlet. Jejich hlavním cílem po absolvování školy je koupě domu. K té se přiklání rovných 84 % dětí. Stejnou prioritu pro své děti vidí i jejich rodiče, dokonce s ještě větší intenzitou (87 %).
Téměř stejně významné je pro děti i vybavení domácnosti. To označilo za jeden z prvních finančních kroků 76 % dotázaných dětí, tedy více než rodičů (66 %).
Z výsledků je patrné několik odchylek mezi názory dětí a jejich rodičů. Děti ve větší míře uvažují po dokončení školy o svatbě. Důvodem může být vliv pohádek či ideály dosud nezkažené životní realitou. Velký rozdíl u pořízení automobilu lze vysvětlit skutečností, že v dnešní době má vůz téměř každá domácnost – a tak by neměl chybět ani dětem, jakmile dokončí školu.
Preference bydlení u dětí základních škol je patrná i z výsledku další z anketních otázek: „Co bys udělal/a, kdybys vyhrál/a v loterii milion?” U dětí je druhou nejčastější odpovědí „Koupil/a bych dům” (20 %). Rodiče jsou v tomto směru jednoznačnější – dům by koupilo 31 % z nich.
O co více by rodiče kupovaly dům, o to více by děti uložily do banky. Nelze tedy vyloučit, že i oněch 11 % dětí by později dům nekoupilo.
V této souvislosti je zajímavé, že 1/3 dětí si myslí, že bude někdy milionářem. V loňském průzkumu se k této možnosti klonilo pouze 4 % absolventů kurzu a 27 % dětí, které finančním vzdělávánímneprošly.
Nemáte na splácení? Děti vědí jak dál
Děti nemají osobní zkušenost s úvěry. Možná si půjčí něco od rodičů, někdy od kamaráda, ale nikdy se nejedná o klasický komerční úvěr. Přesto děti vědí, jak by se měly zachovat, když by měly potíže se splácením úvěru. Pořízení bydlení bez hypotéky si může dovolit jen málokdo, a také do finančních svízelí s jejím splácením lze spadnout velmi snadno.
Rodiče si dokáží poradit ještě lépe než děti. Děti ale vědí, že pokud potřebují šetřit, náklady na bydlení sníží jen obtížně a raději se poohlédnou po jiných možnostech – odepřou si kouření, návštěvu restaurace či výdaje na prázdniny.
Představu o výdajích na domácnost příliš rodin nemá. Děti, které prošly finančním vzděláváním, jsou na tom lépe.
