Děti radí dospělým

Absolventi projektu Rozumíme penězům mají dokonalý přehled o správném hospodaření s osobními financemi a ve svých znalostech a řešení životních situací často předčí své zkušenější rodiče.Vyplývá to z průzkumu mezi účastníky projektu Rozumíme penězům, žáky základních škol a jejich rodiči, který uspořádala GE Money Bank a občanské sdružení AISIS. Děti jsou zodpovědnější, co se týká kontroly a plánování osobních financí, více než tři čtvrtiny z nich si chce vést rozpočet na rozdíl od 29 % dospělých. Dobře znají bezpečnostní pravidla používání platebních karet. Devět z deseti dětí by nikomu nesdělilo PIN ani nepůjčilo kartu a 77 % z nich uvedlo, že je podstatné znát způsob, jak kartu zablokovat.
Rovněž představy o finančním světě dospělých mají realistické, správně označují, že výdaje za kouření, návštěvy restaurací a dovolené nejsou nezbytné a rodina na nich může ušetřit.

Sedmdesát pět procent absolventů si chce vést rozpočet

„Zajímalo nás, jak si děti, které prošly projektem Rozumíme penězům, povedou ve srovnání se svými rodiči, co se týká znalosti světa financí. Ukázalo se, že velmi dobře zvládají řešení finančních situací v životě a jejich odpovědi jsou v naprosté většině případů správné. Děti svými znalostmi mnohdy převyšují i své rodiče, kteří mají ovšem nesrovnatelně více životních zkušeností,“ říká Martin Ježek, ředitel projektu Rozumíme penězům.
„Fakt, že si více než 75 % absolventů projektu Rozumíme penězům chce vést rozpočet, je jednoznačně prvek racionálního přemýšlení o financích a jejich plánování. Pozitivní také je, že i když většina z nich ještě aktivně nevyužívá platební kartu, dobře znají způsoby jejího bezpečného používání. Jednoznačně zde můžeme pozorovat pozitivní vliv projektu Rozumíme penězům, který děti vede k zodpovědnému chování,“ říká Pavel Zúbek, tiskový mluvčí GE Money Bank. Absolventi projektu prokazují dobrou znalost využívání finančních produktů a většina z nich by v případě zadlužení zvolila správné varianty úniku z dluhové spirály. Téměř 80 % dětí by se snažilo spojit s věřitelem a požádat o odklad splátek a přibližně tři čtvrtiny by usilovaly o navýšení příjmu.
V tomto se naprosto shodují se svými rodiči a prokazují tak velký přehled. Absolventi mají navíc díky projektu leckdy zodpovědnější přístup ke kontrole peněz než jejich rodiče, tři čtvrtiny z nich by si pravidelně kontrolovaly výpisy z účtu a respektovaly své finanční možnosti. Lze tedy očekávat, že jim přílišné zadlužení v dospělosti hrozit nebude.

Co s našetřenými penězi

Pozitivní zprávou je také to, že si děti uvědomují hodnotu domácího zázemí v období, kdy se chtějí osamostatnit.
Prioritou pro absolventy projektu Rozumíme penězům je pořízení (84 %) nebo vybavení bydlení (76 %) místo toho, aby peníze utratili například za cestování (31 %). Prakticky tak kopírují odpovědi rodičů, kteří odpovídali na otázku, co by jejich děti měly udělat, až se osamostatní.
Děti se s rodiči rozchází pouze ve své touze vlastnit auto, které by po skončení studií chtělo mít 66 %. Vlastní vůz by dětem jako prioritu doporučilo pouze 16 % dospělých.

Vyděláme si dvacet tisíc

Absolventi projektu Rozumíme penězům si také dovedou představit, s jakým finančním obnosem mohou hospodařit, až se osamostatní, a vidí tak svůj život v dospělosti reálně. Jejich odhad průměrné mzdy, kterou určili na 20 100 Kč, je srovnatelný s představami rodičů (21 807 Kč) a blíží se realitě (23 144 Kč v prvním čtvrtletí 2011). Střízlivé odhady mají děti, také co se týká prvního platu, 60 % z nich by nečekalo více než 20 000 Kč. Děti dokonce lépe odhadují náklady na Vánoce, když v průměru určily částku 18 313 Kč oproti 13 057 Kč u rodičů. Deklarovaná útrata za kompletní přípravu Vánoc je v ČR 19 459 Kč.
„Děti, které prošly projektem Rozumíme penězům, jsou velmi dobře připraveny na život v dospělosti. Mají reálné představy o tom, co kolik stojí, a nemají přehnané nároky na svou první mzdu. Vědí také, na kterých výdajích může rodina ušetřit,“ shrnuje výsledky výzkumu Martin Ježek, ředitel projektuRozumíme penězům.

Úspory na studium

Ani větší částka peněz by mezi dětmi nevyvolala nezodpovědné rozhazování. Kdyby totiž děti vyhrály milion korun, uložily by jej do banky nebo by si koupily dům či byt. To jejich rodiče mají větší fantazii a milion korun by vložili do začátků podnikání, opravy domu nebo splacení svých závazků. V případě, že by se absolventi projektu mohli rozhodnout, na co jim rodiče mají šetřit, více než polovina z nich by chtěla, aby jim odkládali peníze na studium vysoké školy. Děti by uspořené finance raději využily na tvorbu trvalých hodnot než na předměty či služby rychlé spotřeby, jako je nový počítač (3 %) nebo cestování (7 %).
Jde o výdaj na dárky a vánoční přípravy, který v průzkumu GE Money Bank z roku 2009 deklarovala průměrná čtyřčlenná česká rodina.

OBCHOD & FINANCE | 31.8.2011 | Rubrika: Aktuálně – finance | Strana: 20