Vychovávat děti k finanční gramotnosti není vůbec složité.
Když se zvolí zajímavá forma, například zasazení témat do příběhů, žáci projevují velký zájem a výsledek se dostaví. Tak hodnotí zkušenosti nabyté dlouhou praxí pedagožka Jitka Kašová z Mělníka, odborná konzultantka projektu Rozumíme penězům.

* Jaký je váš názor na úroveň finanční gramotnosti dětí? Zlepšuje se?

Myslím, že děti to dnes nemají jednoduché. Jsou obklopeny záplavou zboží, útočí na ně reklama, módní trendy, davová psychóza konzumu. Všechno se zdá být na dosah ruky. Když nemáš, půjčíme ti. Ani finanční gramotnost rodičů nebývá vždy příkladná. Naštěstí děti jsou více kritické, komunikativnější a sebevědomější. Když dostanou možnost rozhodovat o penězích, řešit konkrétní situace a nést dopad svých rozhodnutí, je pro ně finanční vzdělávání zajímavou hrou. Pak se ukazuje, že pochopit principy finanční gramotnosti pro ně není velký problém.

* Vaše srdcová záležitost je projekt Rozumíme penězům. Co se změní v novém školním roce?

Se školami, které prošly projektem a sestavily podle něj výuku finanční gramotnosti, budeme spolupracovat i v novém školním roce. Nabízíme jim metodickou pomoc, aktualizaci materiálů, výměnu zkušeností, další pomůcky do výuky i nové vzdělávací akce. Důležitá je pro nás zpětná vazba od učitelů i dětí.

* Ve které oblasti se děti orientují nejlépe a ve které nejhůře?

Nejvíce osobních zkušeností mají logicky z oblasti nakupování. Ale na druhou stranu jsou právě v této oblasti obvykle nejvíce zatížené vlivem reklamy a návyků – či zlozvyků – z domova. Problém jim obvykle nedělá rozlišení základních produktů, práce s rozpočtovou tabulkou a porovnávání cen na internetu. Velmi oblíbené jsou lekce nakupování auta, dovolená nebo náklady na bydlení. Náročnější je práce se smlouvami, kde řada dětí naráží na problémy spojené s pochopením textu.

* Jste také autorkou příslušné učebnice a tvůrkyní koncepce finančního vzdělávání na základních školách. Lze tedy říct, že v tomto směru se už ledy pohnuly?

Víte, požadavky na finanční gramotnost jsou v osnovách základního vzdělávání vlastně už dávno. A nemám tím na mysli jen kapitoly z finanční matematiky, informace o rozpočtu domácnosti nebo vysvětlení pojmu inflace. Žáci překonávají rodiče.

Finanční gramotnost znamená často „pouze“ umět číst text s porozuměním (třeba smlouvu), vyhodnocovat odborné informace (například nabídky finančních produktů), klást otázky, porovnávat, zvažovat, orientovat se, domýšlet souvislosti, používat bezpečně internet, znát svá práva a povinnosti, přijímat rozhodnutí, chovat se zodpovědně. Toto všechno ve vzdělávacích programech škol najdeme. Je potřeba to jenom nějak smysluplně poskládat a zasadit dětem do konkrétní situace či příběhu spojeného s rozhodováním o současných či budoucích penězích. 

Čili zdůrazňujete specifika výchovná práce se žáky?

* Ano. Apak je samozřejmě nutné dát dětem prostor, čas a technické dovednosti k tomu, aby mohly (chtěly, uměly) tyto situace a příběhy řešit. Jsem přesvědčena, že daleko více než učebnici finanční gramotnosti potřebují učitelé odvahu podívat se na vzdělávání z většího nadhledu a více používat zdravý selský rozum. Měli by se tedy ve světě financí i sami lépe orientovat.

Co podle vás přináší finanční vzdělávání učitelům a co dětem?

* Jsem ráda, když učitelé konstatují, že finanční vzdělávání jim pomohlo udělat si pořádek ve svém vlastním vztahu k penězům a hospodaření s nimi. Téma peněz je u nás stále ještě zbytečně tabuizováno a podceňováno. Těžko se mohu chovat finančně gramotně, pokud se peněz bojím, neberu je vážně, nenávidím je, snažím se je nevnímat nebo jim naopak přikládám zásadní a jediný životní význam. Pro děti je poznání světa peněz důležité k plánování profesního i osobního života. Mnohé z nich poprvé zjišťují, že zdrojem příjmů není bankomat, že náklady na bydlení mohou mít pěknou řádku položek, že dosáhnout očekávané životní úrovně znamená investovat nejen do finančních fondů, ale také do svého vzdělání, zdraví, vztahů…

Domníváte se, že zájem zodpovědných institucí – České národní banky, ministerstva školství, bank – je o tuto problematiku dostatečný? Není náhodou vidět i v této oblasti konkurenční boj?

* Ministerstvo školství vydalo již před několika lety standardy finanční gramotnosti. Bohužel pro základní školy zatím stále zůstávají v rovině doporučení, nikoli povinnosti. Komerčních nabídek školení i materiálů k finančnímu vzdělávání je už na trhu více. Chvályhodná je v tomto směru podpora některých bank a neziskových organizací. Školy by si pouze měly ohlídat, aby tato nabídka nebyla ve skutečnosti skrytou reklamou na vybrané finanční produkty nebo ústavy.

Jak se na to dívají rodiče?

* Rodiče jsou hned zpočátku školou ubezpečeni, že finanční vzdělávání jejich dětí nebude vyžadovat zásah do soukromí rodiny. Děti nepotřebují pro práci na projektu zjišťovat, jaké konkrétní příjmy a výdaje má jejich skutečná rodina. Řada rodičů ovšem potvrzuje, že děti se pod vlivem projektuRozumíme penězům začnou zajímat i o hospodaření vlastní rodiny. Ptají se, a někdy mají dokonce potřebu finančně vzdělávat rodiče.

Proč se věnujete této práci?

* Baví mě vnášet do školní výuky reálný život. Těší mě dělat věci smyslupné, potřebné, živé. Finančnívzdělávání mi nabízí řadu nových zajímavých poznání a setkání.

Foto popis| JITKA KAŠOVÁ.
Foto popis| SCHVÁLNĚ, TATI, VÍŠ TO? Sebevědomí dětí roste.

Foto autor| Foto: archiv autora
Region| Střední Morava
Publikováno| Olomoucký deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Prostějovský deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Přerovský a hranický deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Zlínský deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Valašský deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Slovácký deník; Příloha – moje peníze; 51
Publikováno| Kroměřížský deník; Příloha – moje peníze; 51

Autor JOZEF GÁFRIK