Ačkoli odborníci bubnují v Česku stále častěji na poplach a apelují na to, aby se zapracovalo na zvyšování finanční gramotnosti, začátky umění “hospodařit s penězi” jsou v rodinách. Pokud dítě dostává kapesné, učí se tak už od útlého věku vyjít s určitým obnosem – a to mu může být do budoucna velmi prospěšné. Přesto bezmála v každé třetí rodině je považováno kapesné pro děti za zbytečnost. Ukázal to aktuální průzkum společnosti HomeCredit.ParlamentníListy.cz se v uplynulém týdnu věnovaly obsáhle problematice exekucí a jejich systému v Česku. I ony jsou často důsledkem toho, že lidé nedokáží odhadnout své finanční možnosti. “Je důležité, aby se jak jednotlivci, tak i stát, snažil o zvyšování finanční gramotnosti. Tím se zabrání snad do budoucna tomu, ale aby prostě bylo jasné, že jisté věci se při finančních transakcích nedělají, že jsou nemravné,” řekla k tématu i politoložka VŠE Vladimíra Dvořáková.

Dlužíte pár korun, jdete pod most. České exekuce krutější než v USA

Jak už bylo řečeno, kapesné hraje v počátcích prvního hospodaření s penězi velkou roli. Přitom ho nedává nebo by svým potomkům nedávalo 29 procent Čechů. Procento se nemění ani v důsledku ekonomických výkyvů a krize, která postihla i Česko v uplynulých letech – byť se dá zřejmě předpokládat, že v okamžiku, kdy se rodina dostane do finanční tísně, musí být výrazně ovlivněno i kapesné pro děti.

U našich sousedů – na Slovensku jsou na tom děti o něco lépe – odmítá jim dávat kapesné 32 procent lidí. Naopak v Rusku, jak ukázal aktuální červencový průzkum v zemích, kde společnost Home Credit působí, jsou rodiče neobyčejně štědří – finančního přilepšení se nedočká pouze pět dětí ze sta.

Znepokojující výsledky – dítě nebude znát hodnotu peněz

Výsledky jsou tak podle odborníků znepokojující. Chybějící kapesné mívá totiž skutečně za následek, že dítě nezná hodnotu peněz a výrazně se také snižuje jeho schopnost činit v budoucnu zodpovědná finanční rozhodnutí. Ekonomové i psychologové se proto shodují, že vztah k penězům by si děti měly budovat už od útlého věku v rodině, finanční vzdělávání by pak nemělo chybět ani ve školách.

„Děti běžně odmalička pracují s počítači a mobily, na internetu jsou často zběhlejší než jejich rodiče. Finance jim takhle blízké nejsou,” uvádí finanční analytik Michal Kozub. Dodává, že alespoň symbolické kapesné by dětem pomohlo seznámit se se světem peněz a pomalu do něj proniknout, aby v dospělosti neměly s financemi problémy.

Jako ideální věk, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, zvolili dotazovaní lidé v Česku, na Slovensku i Rusku věk kolem 10 let. S pravidelným kapesným už od začátku školní docházky, tedy od 6 let, souhlasí 19 procent Čechů.

„Rodiče by měli věnovat dostatek času vysvětlování a diskuzi o tom, proč dítě kapesné dostává, co se s penězi dělá a na co kapesné může použít. Výše kapesného by samozřejmě měla být úměrná věku,” upozorňuje psycholog Jiří Brančík.

Nejlépe se mají děti v Rusku, alespoň z pohledu kapesného

Nahlédneme – li do Ruska, průzkum ukázal, že jsou tam lidé kapesnému nakloněni s dotazovaných nejvíce. Pro 95 procent z nich je samozřejmé, že ho děti pravidelně využívají. Naopak na Slovensku obvykle dostává peníze jen 68 dětí ze sta. Jako odpovídající částku vnímají Češi 200 korun, Slováci 10 € (240 korun) a v Rusku jsou rodiče ochotni podpořit dítě částkou až 500 rublů (téměř 300 korun) měsíčně.

„Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je tisíc korun měsíčně a víc,” dodává Kozub. Varuje, že takto vysokým kapesným rodiče často kompenzují, že na své potomky nemají čas. Dítě si neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.

Průzkum rovněž zjišťoval, jak se lidé staví k odměňování dětí za drobné domácí práce. Tři čtvrtiny respondentů v Česku a Rusku si myslí, že pomáhat doma je samozřejmost a dítě by za to nemělo dostávat speciální odměnu, 25 procent připouští, že dítě k úklidu penězi motivuje. Nejpřísnější jsou v tomto případě Slováci – domácí práce a úklid považuje za samozřejmost 87 procent oslovených.

Průzkum se uskutečnil v červenci 2011 prostřednictvím telefonického dotazování u 365 klientů Home Creditu v České republice, 447 na Slovensku a 350 v Rusku.

Rozumíme penězům (?)

Ovšem nejen kapesné a hospodaření s ním vede k tomu, aby se lidé uměli do budoucna s různými finančními situacemi “poprat”. I proto se do vyučování, jež má za úkol zvyšovat finanční gramotnost už u dětí, zapojilo 250 škol po celé ČR. Projekt se jmenuje Rozumíme penězům, jeho garantem jeGE Money Bank. Pracuje se speciální učebnicí, prostřednictvím her učí děti nejen teoreticky ale i prakticky reagovat v konkrétních situacích. Neučí se tedy jen běžné hospodaření, ale i účelné spoření, využívání škály pojistných smluv i nákupu akcií či cenných papírů.

To, jak moc i dospělí Češi rozumí penězům, rodinným rozpočtům nebo třeba úvěrovým smlouvám – tedy takzvanou finanční gramotnost Čechů – se před časem pokusilo změřit i ministerstvo financí a Česká národní banka.

Výsledky společného projektu však nebyly nijak příznivé. Podle studie totiž většina lidí přistupuje k financím lehkomyslně a nezná ani základní finanční termíny. “Ty výsledky jsou pro mne zcela šokující. Ne že bych byl optimista, ale že míra negramotnosti je taková, to mne opravdu překvapilo,” okomentoval stav ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Národní strategie finančního vzdělávání…vázne

Ještě Fischerova vláda přitom v květnu loňského roku už schválila Národní strategii finančníhovzdělávání. Cílem tohoto dokumentu bylo vytvořit ucelený systém posilování finanční gramotnosti v ČR.

“Dokument reflektuje potřebu specializované výuky v oblasti aktivní a odpovědné účasti na finančním trhu,” řekl tehdy před novináři (ex)premiér Jan Fischer. Dodal, že dokument má dále vliv i na vzdělanost domácností, které jsou podle Fischera v nemalé míře zadluženy.

Národní strategie by proto měla sloužit k prevenci proti zadlužení a znalostně připravit populaci na zajištění ve stáří. Tehdy se systém výuky měl podle předpokladů adaptovat s ohledem na to, jak se vyvíjí konstrukce a aplikace penzijního systému.

Například Česká národní banka aktivně podporuje finanční vzdělávání již řadu let. V roce 2008, kdy byla ČNB pověřena dohledem v oblasti ochrany spotřebitele, zaslala zdarma základním školám a víceletým gymnáziím zhruba 4 000 výtisků manuálu „Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia” (autoři M. Skořepa a E. Skořepová, úvodní slovo E. Zamrazilová, vydalo nakladatelství Scientia). Od října 2008 do konce roku 2009 se v jednotlivých krajích ČR uskutečnilo 31 seminářů k výuce finanční gramotnosti za účasti 730 pedagogů.

Aktivně se podílí na zvyšování finanční gramotnosti i ministerstvo financí, které spolupracuje i s ministerstvem školství. V tuto chvíli je však zřejmé, že se dosud tuto strategii a cíle do úspěšného konce dotáhnout zatím nepodařilo. Exekucí v Česku bylo jen vloni 700 tisíc, osobních bankrotů 15 500 – a bylo by jich i více, pokud by splňovaly podmínky i další dlužníci, kterým soud ovšem nemohl v tomto ohledu vyhovět.

parlamentnilisty.cz | 23.8.2011 | Rubrika: Zprávy | Strana: 0 | Autor: Alena Hechtová