Děti, které prošly kurzem finanční gramotnosti, by často nakládaly s penězi zodpovědněji než jejich rodiče. Ukázal to průzkum sdružení AisisGE Money Bank, které už pátým rokem pořádají semináře finančního vzdělávání na školách.
Do projektu finanční gramotnosti nazvaného Rozumíme penězům je nyní zapojeno 71 škol ze Středočeského, Plzeňského, Libereckého, Pardubického kraje a Vysočiny. Od září se připojilo také 13 škol z Prahy. Zapojené školy mohou kromě zisku výukových materiálů vyslat své učitele i na školení pro výuku finanční gramotnosti. Průzkumu mezi žáky druhého stupně ZŠ, kteří absolvovali semináře, se na jaře zúčastnilo 719 dětí a 265 jejich rodičů. Zúčastnění zde měli například odpovídat, jaká je průměrná hrubá mzda v ČR nebo jak řešit, když nemohou splácet úvěr.
Podle reakcí by se v takovém případě 77 procent žáků spojilo s věřitelem a požádalo o odklad splátek, 72 procent by se také snažilo zvýšit svůj příjem. Jen sedm procent dětí by zvolilo variantu „přestat splácet a čekat“. Možnost vzít si druhou půjčku na splacení starého dluhu zvolilo jen devět procent dětí.
Děti v kurzu také uvažují velmi odpovědně. Je pro ně např. nejdůležitější pořízení (84 procent) nebo vybavení (76 procent) bydlení místo toho, aby peníze utratily například za cestování (31 procent). Více než tři čtvrtiny dětí si chtějí jednou vést rozpočet. To přitom dělá jen 29 procent dospělých.
Ministerstvo školství zavedlo finanční gramotnost do školních osnov už před dvěma roky, ovšem jen jako nepovinný předmět, o jehož zařazení do výuky si školy rozhodují samy. Podle průzkumů ministerstva financí mají totiž Češi jen malé znalosti v oblasti finančnictví a bankovnictví. Díky této výuce by mohli lidé v budoucnu zodpovědněji spravovat osobní či rodinný rozpočet a nedostávat se do dluhové pasti. Výuka finanční gramotnosti se proto stává na středních, ale už i na základních školách jedním z nových předmětů. Kvalitní a praktická metodika vzdělávání mladých lidí v oblasti financí však podle mnoha ohlasů zatím chybí. Přitom sami studenti si přínosnost této výuky uvědomují a často by o ni stáli.
Přestože se finance konečně dostaly do středoškolských osnov, chybí také mnohým učitelům zkušenosti či odborné publikace k tomuto tématu. Výuce financí se proto vyhýbají nebo ji podávají jen povrchně a velmi stručně. Podle samotných studentů má přitom většina z nich na jedné straně platební karty, ale na druhé se vůbec neorientuje v možnostech i úskalích těchto karet a účtů.
K finanční gramotnosti přitáhla pozornost studentů i učitelů zejména ekonomická krize a její dopady na společnost i rodiny. Většina středoškoláků má pouze minimální přehled o tom, co jsou to investice, úvěry a jakou roli vlastně hrají peníze v životě.
Snahu o zlepšení finančního vzdělávání v ČR podporuje i Evropská komise. Zřízen byl např. portál Dolceleta.eu, jehož cílem je vzdělávat širokou veřejnost v oblasti financí a spotřebitelského chování. Učitelé základních a středních škol zde naleznou rady, jak co nejefektivněji začlenit finančnictví do výuky, jsou zde i ukázkové plány hodin.
Také na Vysočině se výuka finanční gramotnosti dostává do povědomí učitelů i žáků. V Jihlavě byla např. už loni v listopadu součástí Veletrhu zdraví na ZŠ Otokara Březiny. Pod vedením Soni Dvořákové tu děti hrály deskovou hru Finanční svoboda, která simulovala ekonomický chod domácnosti.

Jihlavské listy | 6.12.2011 | Rubrika: publicistika inzerce | Strana: 12 | Autor: (jv, ČTK)