Smlouva o půjčce
Je definována zákonem č. 10/1964 Sb., občanským zákoníkem, který v § 657 říká, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dále se zde hovoří o tom, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
Smlouva o úvěru
Úvěr je upraven obchodním zákoníkem, tedy zákonem č. 513/1991 Sb. V oddílu V. Smlouva o úvěru, § 497, je napsáno: Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
