V souvislosti s nadcházejícími volbami je na stole opět otázka, zda a kdy přijmout euro. Česká republika je členem EU a dříve či později euro přijmout může. Zatím ale nejsme v potřebném předstupni zvaném ERM II a vláda aktuálně nestanovila žádné datum přijetí eura. Jinými slovy debata běží, ale startovní výstřel ještě nepadl.
Cílem tohoto článku je přestavit výhody a nevýhody zavedení eura a jeho případný dopad na finanční situaci běžného spotřebitele. Abychom tak mohli učinit, je potřeba si nejprve vyjasnit některé související pojmy:
- Eurozóna je skupina členských zemí EU, které zároveň používají euro.
- ČNB vs. ECB. V současnosti o úrokových sazbách u nás rozhoduje ČNB (Česká národní banka). Po přijetí eura by sazby určovala ECB (Evropská centrální banka) pro celou eurozónu.
- Maastrichtská kritéria jsou souborem podmínek, které musí země dlouhodobě plnit, aby mohla na euro přejít (inflace pod kontrolou, zdravé veřejné finance, dlouhodobé úroky a stabilní kurz v ERM II).
- ERM II je něco jako čekárna na euro. Země v ní nejméně 2 roky drží kurz své měny vůči euru v předem dohodnutém pásmu. Teprve potom je možné definitivně rozhodnout o přijetí eura.
- Konverzní kurz je pevně stanovený kurz, podle kterého se přepočítají všechny ceny, účty, úspory, platy atd. v okamžiku zavedení eura.
Kde dnes stojí ČR
Podle společného materiálu MF ČR a ČNB z dubna 2025 ČR kurzové kritérium neplní, protože není v ERM II. Ostatní kritéria plníme spíše lépe (vždy záleží na aktuálních datech a jejich udržitelnosti), ale bez ERM II to nejde. Vláda ČR doporučila zatím datum přijetí eura nestanovovat.
Jak by se euro zavádělo krok po kroku
Český „Národní plán zavedení eura“ už roky popisuje praktický postup. Hlavní kroky jsou následující:
- Politické rozhodnutí a vstup do ERM II.
- Minimálně 2 roky v ERM II bez závažných výkyvů kurzu.
- Rozhodnutí EU (po posouzení, že plníme podmínky) + stanovení konverzního kurzu CZK/EUR.
- Zavedení hotovostního i bezhotovostního eura.
- Duální ceny, tzn. po určitou dobu budou cenovky i účtenky v Kč i €, aby si všichni zvykli a bylo možné snadno kontrolovat férovost přepočtů.
- Zpětná výměna korun po skončení duálního oběhu. Koruny bude možné i nadále vyměnit za eura po dobu několika let v bankách a ČNB.
Co by to znamenalo pro vaši peněženku
- Účty, spoření, výplata vám nikam nezmizí. Zůstatek i mzda se jen přepočítají pevným kurzem. Pokud budete mít na účtu 30 000 Kč a kurz bude stanoven na 25 Kč/€, po přepočtu budete mít 1 200 €. Hodnota je stejná, mění se jen měna.
- Úvěry a hypotéky se také přepočtou. Krátkodobé sazby by pak ovlivňovala ECB (nikoli ČNB). To, zda budou pro vás splátky výhodnější, nebo ne, závisí na celkové situaci ekonomiky a vašem typu fixace.
- Cestování a nákupy online bez směnáren a přepočítávání, tedy levnější a přehlednější nákupy v e-shopech z eurozóny.
- Cenovky budou vedeny v duálních cenách, abyste si dokázali jednoduše pohlídat zaokrouhlování a porovnávat, zda se něco zdražilo, případně jak moc.
Příklad z běžného života:
Rodina jede do Chorvatska a nakupuje online z Německa. Dnes řeší kurz, poplatky a spread na platební kartě. S eurem by odpadlo přepočítávání i poplatky za směnu a rodina snáze srovná ceny napříč zeměmi.
Co by to znamenalo pro firmy a OSVČ
- Vývozcům a dovozcům (fakturují hlavně v eurech) odpadá kurzové riziko a náklady na zajištění proti náhlým změnám kurzů. Jednodušeji plánují marži, zisk i cash-flow.
- E-shopům a podnikatelům ve službách jednotná měna usnadní cenotvorbu a srovnávání v EU.
- Domácí podniky pocítí změnu spíš z hlediska procesů (IT, účetnictví, smlouvy), ale například nákupy technologií a služeb z eurozóny budou jednodušší bez kurzových nákladů.
Proč je to pro ČR relevantní? Protože většina českého exportu směřuje do EU. V roce 2024 to bylo zhruba 79 %. Jinak řečeno, s obchodními partnery často stejně řešíme euro a jeho směnu.
Výhody a nevýhody jednoduše
Plusy
- Konec kurzového rizika vůči euru.
- Nižší administrativní a transakční náklady (směny, zajištění, poplatky).
- Jasnější srovnávání cen napříč státy eurozóny.
- Hlubší finanční trhy a potenciálně snazší přístup k financování (platí hlavně v delším horizontu).
Mínusy
- Ztráta vlastní měnové politiky, kdy místo ČNB určují sazby pro celou eurozónu orgány ECB. Je však otázkou, jestli je a bude ČNB vždy lepším a odpovědnějším tvůrcem měnové politiky než ECB.
- Jednorázové náklady přechodu (IT, tisk materiálů, školení, úpravy smluv, pokladny).
- Nutnost dobré přípravy, tzn. komunikace směrem k veřejnosti a podnikatelům, duální ceny, kontroly „zaokrouhlování“ atd.
Hrozí zdražení?
Obavy ze skrytého zdražování se objevují vždy. Data ale zatím ukazují, že vliv samotného přechodu na celkovou inflaci byl malý a dočasný. Zde jsou dva konkrétní příklady:
- Slovensko (2009): Centrální banka odhadla dopad zavedení eura na inflaci ve výši zhruba +0,15 procentního bodu. Mimochodem, rok 2009 patřil na Slovensku k těm s nízkou inflací.
- Chorvatsko (2023): Analýzy ECB a ekonomické studie (Suerf) uvádějí, že samotný přechod měl na inflaci relativně malý dopad. K nárůstům docházelo spíše v některých službách (typicky kadeřnictví, gastronomie), kde se někdy zaokrouhluje „na hezké ceny“.
Klíčová je příprava a dohled (duální ceny, kontroly, komunikace), které jsou standardní součástí českého plánu.
Co říká EU k připravenosti zemí přijmout euro
Poslední Konvergenční zpráva Evropské komise (2024) shrnuje, že země jako Česko jsou právně zavázány euro přijmout, některá kritéria plní, ale kritérium kurzové stability splňuje jen ten, kdo je v ERM II (což Česko není).
Dva možné scénáře do budoucna
- A) Když se ČR rozhodne přijmout euro v blízké době, vláda/ČNB oznámí cíl, vstoupíme do ERM II, poté běží min. 2 roky s hlídáním kurzu. Mezitím probíhají technické přípravy (duální ceny, IT, logistika hotovosti). Pak je na řadě rozhodnutí EU, stanovení konverzního kurzu a finální zavedení eura. Reálně jde o několik let práce od politického rozhodnutí.
- B) Když budeme vyčkávat, zůstává koruna, ČNB má vlastní sazby a plovoucí kurz tlumí šoky (ale také může kolísat). O euru se dá znovu rozhodnout, až to bude ekonomicky a politicky vhodné. Je však otázkou, kdo, jak a jestli vůbec takový okamžik dokáže definovat.
Jak být při přechodu na euro jako spotřebitel v klidu
- Sledujte duální ceny na cenovkách i účtenkách. Rychle poznáte, pokud by někdo „zaokrouhloval“ moc.
- Zkontrolujte smlouvy (nájem, výživné, servisní smlouvy). Měna se obvykle přepočítá automaticky, ale vyplatí se vědět, jak.
- Úvěry a fixace. Mějte na paměti datum konce fixace vaší hypotéky nebo jiného úvěru. Při změně měny a sazeb ECB vs. ČNB může dávat smysl zvážit strategii dřív.
Mýty vs. fakta
- „Eurem se platy zázračně zvednou/sníží.“ Ne. Platy se přepočtou, reálná hodnota závisí na inflaci a produktivitě, ne na názvu měny.
- „Euro automaticky přinese velké zdražení.“ Historicky jde spíš o malé a krátkodobé efekty. Zneužití přechodu na euro ke skokovému navýšení cen pomáhají zamezit duální ceny a kontroly.
- „Neobstojíme bez vlastních sazeb.“ Vlastní sazby mohou být výhoda, ale pro ekonomiku napojenou na EU má zase velký význam konec kurzových nákladů a jistota pro obchod. Je to vždy výměna něco za něco.
Shrnutí na závěr
- Teď hned se nic nemění. Česko datum přijetí nestanovilo a v ERM II nejsme.
- Když se rozhodneme, čekají nás min. 2 roky v ERM II a promyšlená příprava (duální ceny, IT, logistika).
- Dopady na peněženky jsou hlavně praktické (konec směn, jednodušší srovnání cen). Dopad na inflaci podle zkušeností bývá malý a dočasný, pokud se hlídají ceny.
Zdroje: MF ČR, Evropská komise, ECB, ČNB, Národná banka Slovenska
