moneta logo
logo aisis

Co má vliv na cenu benzínu a nafty

Krize na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu zapříčinily vysoký růst cen ropy. To se velmi brzy projevilo na našich čerpacích stanicích v cenách benzínu a nafty. Možná vás napadla otázka: „Co všechno má vliv na cenu pohonných hmot?“ Na to přesně se podíváme v tomto článku. Rozebereme si jednotlivé položky, které do ceny vstupují a ukážeme si, jakou její část tvoří daně.

Cena ropy

Základní surovinou pro výrobu pohonných hmot je ropa, která tvoří jednu z hlavních složek jejich ceny. Její cena se určuje na světových trzích, kde se obchoduje v amerických dolarech za barel – jednotku, do které se vejde 159 litrů ropy.

Důležitou roli proto hraje také kurz amerického dolaru vůči české koruně, který ovlivňuje konečnou cenu pro české spotřebitele. V posledních týdnech bohužel rostly nejen samotné ceny ropy, ale zároveň i náklady spojené s oslabením koruny vůči dolaru. K burzovní ceně je navíc nutné připočítat i náklady na dopravu surové ropy do rafinerie.

Rafinace, doprava a distribuce

Než se ropa promění v benzín nebo naftu projde několika kroky. Prvním je zpracování surové ropy v rafineriích, kde dochází k výrobě benzínu a nafty, následuje uskladnění, a nakonec přeprava na čerpací stanice. Každý z těchto kroků přidává do ceny další náklady. Tyto náklady bývají konzistentní a nepůsobí výrazné výkyvy jako samotná změna ceny surové ropy.

Marže čerpacích stanic

Marže je často mylně interpretována jako zisk čerpací stanice. Jde o část ceny, která skončí sice v kapse provozovatelů čerpacích stanic, nicméně ti z ní musejí zaplatit svoje náklady počínaje mzdami zaměstnanců a konče například energiemi. A samozřejmě musí něco zbýt i na zisk samotný. Ten je tedy jen částí marže. 

Marže na jeden litr pohonných hmot se v průměru pohybují mezi dvěma a třemi korunami. Někdy mohou být i vyšší. Čerpací stanice musí zohlednit své náklady, které mohou být na různých místech velmi odlišné. Například čerpací stanice provozující svůj podnik u dálnice funguje na pozemku státu, kterému musí platit nájem. 

Daně: největší část ceny

Jako poslední položka vstupují do ceny pohonných hmot daně. A nutno říct, že největší měrou. V cenách benzínu a nafty platíme státu spotřební daň a také daň z přidané hodnoty.

Spotřební daň

Jedná se o zákonem stanovenou pevnou částku. U benzínu je spotřební daň ve výši 12,84 Kč za litr. Sazba daně u nafty je nižší ve výši 9,95 Kč. Tyto částky jsou stejné bez ohledu na to, kolik stojí ropa a následně benzín či nafta na čerpací stanici.

DPH – daň z přidané hodnoty

K celé ceně litru paliv, tedy včetně spotřební daně, se připočítává daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.  Paradoxně tedy díky tomu platíme i daň z daně. Tato kombinace daní způsobuje jejich vysoký podíl na celkové ceně benzínu a nafty.

Podíl daní na ceně benzínu

Při představě konečné ceny litru benzínu ve výši 40 Kč tvoří v tomto konkrétním případě daně 49,5 %. Stát vyinkasuje 6,94 Kč na dani z přidané hodnoty a na spotřební dani 12,84 Kč. Pokud by se cena za jeden litr na čerpací stanici zvýšila na 45 Kč, příjem státu by se oproti ceně 40 Kč zvedl o 0,86 Kč.

Časté mýty o ceně paliv

„Za drahý benzín mohou hlavně pumpaři.“

Ve skutečnosti tvoří marže čerpacích stanic jen malou část ceny.

„Stačí, aby šla cena ropy dolů, a benzín okamžitě zlevní.“

Změna ceny ropy se do konečné ceny promítá se zpožděním a ovlivňuje ji i směnný kurz amerického dolaru k české koruně. Ten může zapříčinit, že dokonce i při poklesu ceny ropy ceny pohonných hmot porostou.

„Stát na ceně paliv nevydělává.“

Naopak. Díky daním získává stát značnou část ceny každého litru paliv. S růstem ceny ropy, který se promítne do ceny benzínu, rostou ruku v ruce s tím i příjmy státu.

Závěr

K ceně benzínu a nafty se v současné turbulentní době vyjadřuje řada lidí na sociálních sítích se zaručenými závěry, kdo za růst cen může. Z těchto příspěvků je však vidět, jak málo se obecně ví o tom, co všechno vstupuje do ceny pohonných hmot. Na první pohled jednoduchá věc se tak při bližším pohledu ukazuje jako výsledek složitého řetězce ekonomických, daňových a globálních vlivů, které se v konečné ceně neustále prolínají.

Robert Kočí
Robert Kočí
Je lektorem finanční gramotnosti. Učí finanční gramotnost a angličtinu na základní škole. Vzdělává lidi všech věkových kategorií v oblasti spotřebitelských práv. Je autorem několika publikací zaměřených na to, jak učit o osobních financích děti na základních školách. Absolvoval Právnickou fakultu MU v Brně obor Právní specializace a MBA studia obor Coaching, Mentoring and Leadership.

Další články autora

Podobné články

Nejnovější

Co je „Doom Spending“ a jak hýbe psychikou mladých lidí?

Představte si, že stojíte na startovní čáře dospělého života a ze všech stran slyšíte, že vlastní bydlení je pro běžného člověka v Česku prakticky...

Dluhopisy republiky pod drobnohledem

Státní rozpočet České republiky vcelku pravidelně končí plánovaným schodkem. Na každý takový schodek si musí stát půjčit v podobě vydání dluhopisů. Ty vydává i na...

Ropa – neviditelná krev ekonomiky

Když v březnu a dubnu 2026 začaly ceny ropy Brent kvůli napětí v Hormuzském průlivu šplhat k rekordním hodnotám, většina titulků v novinách se...