Představte si, že stojíte na startovní čáře dospělého života a ze všech stran slyšíte, že vlastní bydlení je pro běžného člověka v Česku prakticky nedosažitelný luxus. Co uděláte? Začnete drasticky šetřit a odpírat si každou kávu, nebo nad tím mávnete rukou a peníze raději hned utratíte za drahé zážitky, značkové oblečení nebo nejnovější elektroniku? V poslední době zažívá svět masivní nástup fenoménu zvaného „Doom Spending“ neboli odevzdané utrácení. Pojďme se podívat, proč mladí lidé rezignovali na budoucnost, jak s tím hýbe lidská psychika a jak mohou učitelé toto žhavé téma otevřít v lavicích.
Rezignace převlečená za radost: Co je Doom Spending?
Termín Doom Spending (volně přeloženo jako „utrácení s blížícím se koncem světa“ nebo „odevzdané utrácení“) popisuje chování, kdy lidé bezhlavě utrácejí peníze za zbytné věci a luxus, protože mají pocit, že jejich dlouhodobé finanční cíle jsou absolutně mimo realitu.
Nejde o klasickou nezodpovědnost nebo o to, že by mladí lidé neuměli počítat. Naopak. Je to čistě psychologická obranná reakce. Když jako student střední školy vidíte grafy cen bytů v Praze, Brně nebo i menších městech, selský rozum vám napoví, že z běžného platu na začátku kariéry na hypotéku prostě nedosáhnete.
Místo toho, aby lidé prožívali permanentní frustraci z toho, že si nikdy nekoupí byt, přepnou do režimu: „Když nebudu mít vlastní dům, chci mít aspoň skvělý život teď hned.“. Peníze určené na spoření tak obratem mizí v drahých restauracích, na koncertech světových hvězd, za prémiovou kosmetiku nebo za cestování.
Česko na špici: Proč u nás tento trend bije do očí?
Zatímco globální studie McKinsey & Company z jara 2026 potvrzují, že tento posun v chování spotřebitelů zasahuje celou generaci Z a mileniály napříč západním světem, v České republice má tento trend mimořádně živnou půdu.
Česká republika se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách žebříčků nejméně dostupného bydlení v celé Evropě. Na pořízení průměrného bytu potřebuje Čech kolem 13 až 15 ročních platů, což je výrazně více než v sousedním Německu nebo Rakousku.
Když se k tomu připočte nedávná zkušenost s vysokou inflací, která lidem ukázala, jak rychle dokážou úspory na běžných účtech ztrácet hodnotu, mladá generace dospěla k logickému, byť finančně riskantnímu závěru: Držet hotovost a odpírat si radost nemá smysl.
Anatomie impulzivního nákupu: Jak nás mozek tahá za nos?
Behaviorální ekonomie (věda, která zkoumá, jak lidská psychika ovlivňuje naše finanční rozhodnutí) pro to má jasné vysvětlení. Náš mozek je evolučně nastavený na to, aby preferoval okamžitou odměnu před tou vzdálenou. V odborné literatuře se tomu říká present bias neboli upřednostňování přítomnosti.
Když si koupíte značkové tenisky za 5 000 Kč, mozek dostane okamžitou dávku dopaminu (hormonu štěstí). Máte radost tady a teď. Představa, že byste těch 5 000 Kč poslali na investiční účet a za 35 let z toho měli příspěvek na důchod, žádný dopamin nevyvolá. Budoucnost za 35 let je pro osmnáctiletého studenta příliš abstraktní, skoro až nereálná.
Doom Spending tento mechanismus zesiluje. Je to anestetikum na finanční úzkost. Utrácení přináší krátkodobý pocit kontroly nad vlastním životem: „Nemůžu kontrolovat ceny nemovitostí, ale můžu kontrolovat to, jak skvěle dnes vypadám a co zažívám.“.
Past, která zaklapne v budoucnu
Problém odevzdaného utrácení nespočívá v tom, že by si lidé neměli užívat život. Problém je v tom, že rezignací na jakékoliv úspory se člověk stává extrémně zranitelným.
Kdo nemá žádný finanční polštář (ideálně alespoň ve výši 3 až 6násobku měsíčních výdajů), toho rozhodí i banální životní situace:
- Pokles příjmů nebo ztráta brigády/práce.
- Nečekané výdaje (oprava notebooku, auta, ztracený mobil).
- Nezbytnost zaplatit kauci na pronájem bytu, když se chtějí osamostatnit od rodičů.
Doom Spending mění lidi v ekonomické rukojmí přítomnosti. Žijí od výplaty k výplatě, ne proto, že by měli málo peněz, ale proto, že veškeré přebytky okamžitě spálí za statusové věci.
Metodický koutek pro pedagogy: Jak toto téma přenést do výuky?
Téma Doom Spending je perfektní pro výuku na středních školách a v 8. a 9. třídách ZŠ. Dotýká se věcí, které studenti sami žijí (TikTok trendy, nákupy oblečení, touha po zážitcích). Zde jsou konkrétní návrhy, jak s tím v hodinách občanské výchovy, základů společenských věd nebo matematiky pracovat:
Aktivita A: „Cena mého snu“ (Analýza reality vs. iluze)
- Úkol: Nechte studenty vyhledat na realitních portálech cenu bytu 2+kk v jejich okolí. Následně ať si spočítají, kolik by museli vydělávat a kolik měsíčně odkládat, aby na něj dosáhli třeba za 10 let.
- Pointa: Když uvidí ta obří čísla, zeptejte se jich na rovinu: „Jaký pocit to ve vás vyvolává? Máte chuť začít šetřit, nebo si raději jít koupit něco pro radost?“. Tímto způsobem přímo pojmenujete Doom Spending a otevřete diskusi o tom, jak pocity bezmoci ovlivňují naše peněženky.
Aktivita B: „Dopaminový audit“ (Behaviorální cvičení)
- Úkol: Studenti si anonymně na papír napíšou tři největší zbytné výdaje za poslední měsíc (např. předražené kafe, skin do hry, drahé tričko). U každého výdaje ohodnotí na škále 1–10, jak dlouho jim radost z nákupu vydržela.
- Diskuse: Zjistí, že většina věcí přinesla radost na pár hodin nebo dní. Jak tyto peníze využít jinak, aniž by je člověk musel „zavřít na 40 let do banky“? (Představení konceptu krátkodobých cílů – např. našetřit si na vlastní skvělý roadtrip s kamarády, kde radost z plánování a zážitků trvá měsíce).
Aktivita C: Změna narativu – Jak přemoci Doom Spending?
Učitelé by neměli studenty moralizovat. Cílem je ukázat jim, že spoření není trest, ale svoboda. Pokud je vlastní byt nedosažitelný, cílem finanční gramotnosti by nemělo být našetřit si na byt, ale vytvořit si svobodu rozhodování. Když mám naspořeno 50 000 Kč, můžu kdykoliv odejít brigády, kterou nesnáším, můžu se přestěhovat, můžu zkusit rozjet vlastní byznys. Peníze dávají možnosti, věci z Doom Spendingu dávají jen chvilkový pocit uspokojení.
Shrnutí pro studenty: Jak z toho ven?
Není nic špatného na tom, že si koupíte dobrou kávu nebo pojedete na koncert. Klíčem je pravidlo „Zaplať nejdřív sám sobě“. Když vám přijdou peníze z brigády nebo kapesné, odložte si fixní částku (třeba i jen 10 % nebo 20 %) na účet, kam běžně nesaháte. Zbytek peněz klidně utraťte s čistým svědomím. Ochráníte tak své budoucí já, a přitom nepřijdete o radost z přítomnosti.
Použité a doporučené odborné zdroje:
- McKinsey & Company (Spring 2026): Global Consumer Sentiment 2026 – Analýza změn chování spotřebitelů a nárůstu krátkodobých výdajů na úkor dlouhodobých úspor u mladé generace.
- Journal of Behavioral Finance (2026): The Psychology of Doom Spending and Present Bias – Odborná studie rozebírající psychologické mechanismy obranného utrácení při ekonomické nejistotě.
- Český statistický úřad (ČSÚ): Ceny nemovitostí a indexy cenové dostupnosti bydlení v ČR – Data o vývoji cen bytů v poměru k průměrným příjmům domácností.
