moneta logo
logo aisis

Jsme bohatí? – čisté jmění domácností

Podle čísel se zdá, že více než 4,5 milionu českých domácností se má, alespoň co se týče výše čistého jmění, velmi dobře. Zvýšená míra úspor a neustále narůstající ceny nemovitostí vedou k tomu, že čisté jmění českých domácností neustále roste. Rozložení jmění mezi vrstvami obyvatel je však velmi nerovnoměrné. Pojďme se společně podívat na data, která ve svém výzkumu za rok 2024 zveřejnil Český statistický úřad.

Co je čisté jmění domácnosti

Čisté jmění domácnosti udává majetek domácnosti přepočtený na peníze očištěný od všech závazků. Na jedné straně stojí aktiva v podobě financí, investic, movitého a nemovitého majetku, od kterých se na druhé straně odečtou všechny nesplacené zůstatky dluhů. 

Kolik mají domácnosti majetku

V průměrné české domácnosti žije 2,3 osoby. Jmění takové průměrné české domácnosti dosahuje výše 4,728 milionu Kč a je o 2,95 % vyšší, než tomu bylo v předchozím roce. Medián, tedy prostřední česká domácnost, má majetek ve výši 3,718 milionu Kč a zvýšil se meziročně o 3,97 %.

Nejbohatší pětina vlastní většinu majetku 

Vyšší hodnotu průměru oproti mediánu způsobuje skupina domácností s vysokým majetkem. Nutno dodat, že rozdělení majetku je v naší společnosti velmi nerovnoměrné. Je zde výrazně odskočená jedna pětina nejbohatších domácností, která vlastní celých 68,1 % veškerého majetku domácností. A zajímavostí je, že právě největší rozdíl je mezi touto skupinou a druhou pětinou domácností. Jde o polovinu veškerého majetku. Druhá pětina totiž vlastní 18,1 %. Z posledních let lze pozorovat trend neustálé se rozevírajících nůžek mezi nejbohatší pětinou domácností a zbytkem společnosti. 

Finanční aktiva

Zúžíme-li pohled pouze na finanční aktiva, má průměrná domácnost majetek ve výši 567,4 tisíce Kč. Průměr v nejbohatší pětině však činí bezmála 2 miliony Kč. 

Co se týče alokace finančních aktiv, dle očekávání má 95,9 % domácností vklady u bank. 59,5 % si také spoří na penzi ve třetím pilíři, ať už formou penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. 13,9 % má uloženy finance v investičním či kapitálovém životním pojištění. 7,2 % v podílových fondech a 6,3 % v akciích či dluhopisech.

Nefinanční aktiva

Mnohem propastnější rozdíl nastává v podobném porovnání nefinančních aktiv, a to především díky absenci vlastní nemovitosti u části domácností. Zde se pohybujeme u těch nejchudších v podstatě od nuly až po průměr převyšující 11 milionů Kč u nejbohatší pětiny domácností. Průměrná výše nefinančních aktiv tím pádem dosahuje 4,16 milionu Kč.

Kde bydlíme

Největší část domácností, a to 55,7 %, bydlí v bytě v rámci bytového domu, 35,9 % žije v samostatně stojícím rodinném domě a 8 % obývá dvojdomek nebo řadový dům.

Celkem 73,3 % domácností má vlastní nemovitost k bydlení. Pouze 18,4 % z nich má toto bydlení zatížené hypotékou, případně jiným úvěrem. Dle zjištění 18 % domácností vlastní dokonce další nemovitost. 

Co se týče movitého majetku je zajímavým údajem podíl domácností, které mají vlastní automobil. Alespoň jeden má 73,7 % z nich.

Struktura dluhů domácností

Ke zjištění čistého jmění potřebujeme znát také dluhy domácností. Když se podíváme na jejich strukturu, naprosto převažují ty spojené s investicí do bydlení. Úvěr na hlavní bydlení má v současné době 12,6 % domácností a na další nemovitost potom 1,8 %. Celkový počet domácností s hypotékou kontinuálně drobně roste rok od roku. 

Závazky plynoucí z jiných dluhů má 11,2 % domácností. Mezi ně patří především spotřebitelské úvěry bankovní i nebankovní, nesplacené zůstatky kontokorentů a kreditních karet, ale také půjčky mezi fyzickými osobami včetně těch od příbuzných. 

Výše dluhů

Průměrně dluží česká domácnost 213,4 tisíce Kč. Když vezmeme jen domácnosti s nějakým dluhem, tak pak taková domácnost dluží v průměru 942,8 tisíce Kč. Za zmínku stojí, že mediánová domácnost nemá žádný dluh, což vyplývá z toho, že je stále více domácností bez jakéhokoli dluhu celkem 77,4 %. 

Průměrný nesplacený dluh na hypotéce je 1 350,2 tisíce Kč. Průměrný dluh u nehypotečních úvěrů činí 225 tisíc Kč.

Průměrné čisté jmění domácností

Majetek domácností ponížený o jejich závazky ukazuje, že průměrné čisté jmění domácnosti je 4,515 milionu Kč a medián činí 3,466 milionu Kč. Z dalších statistik vyplývá, že čisté jmění závisí na počtu osob v domácnosti. Mezi domácnostmi s více členy jsou rozdíly minimální. Největší najdeme mezi jedno- a dvoučlennými domácnostmi a to 2,305 milionu Kč. Nejzásadnější rozdíl nastává v porovnání domácností, které vlastní nemovitost k bydlení a u těch bez ní. Průměrné čisté jmění první skupiny je přibližně 5,7 milionu Kč a u druhé 639,4 tisíce Kč. U mediánu je tomu dokonce jen 157,8 tisíce Kč.

Porovnání se zahraničím

V porovnání s vyspělými státy západní Evropy výše jmění českých domácností pokulhává. Z posledních dostupných dat z roku 2021 je vidět, že země, které si neprošly komunistickou historií, jsou na tom lépe především, co se týče finančních aktiv. Proces předávání nakumulovaného majetku již na několikátou generaci nás teprve čeká. 

Při letmém pohledu na medián však překvapivě zjistíme, že se české domácnosti mohou porovnávat s těmi například německými. Bližší prozkoumání nám však ukazuje logické vysvětlení. Mediánová domácnost v České republice vlastní nemovitost k bydlení, což není v Německu běžné. Mediánová německá domácnost má jmění uložené téměř výhradně ve finančních aktivech.

Jsou české domácnosti bohaté?

Lepší pohled na bohatství domácností by nám dalo čisté jmění po odečtení hodnoty nemovitosti, ve které domácnost bydlí. Z pohledu významu pro domácnost, která někde bydlet musí, není až tak podstatné, jestli hodnota residenční nemovitosti dosahuje výše například 4 nebo 7 milionů Kč. 

Kdyby došlo ke zpeněžení nemovitosti, domácnost by musela řešit svou bytovou situaci nákupem nové nebo nájmem. Vlastnictví nemovitosti dává obrovskou jistotu domácnosti do budoucna. Je takovým dalším pilířem při zajištění na stáří. Při průměrné výši starobního důchodu ve výši kolem 22 tisíc Kč je bydlet ve vlastním zcela zásadní. Pokud člověk jde cestou nájemního bydlení, musí se dlouhodobě připravovat na situaci, kdy jen stěží dokáže ufinancovat komerční nájem ze starobního důchodu. Celou podrobnou zprávu Českého statistického úřadu můžete nalézt zde.

Zdroj: Český statistický úřad

Robert Kočí
Robert Kočí
Je lektorem finanční gramotnosti. Učí finanční gramotnost a angličtinu na základní škole. Vzdělává lidi všech věkových kategorií v oblasti spotřebitelských práv. Je autorem několika publikací zaměřených na to, jak učit o osobních financích děti na základních školách. Absolvoval Právnickou fakultu MU v Brně obor Právní specializace a MBA studia obor Coaching, Mentoring and Leadership.

Další články autora

Podobné články

Nejnovější

Jak AI mění správu našich financí

V éře digitalizace se správa osobních financí přesouvá z papírových diářů a statických tabulek do rukou sofistikovaných algoritmů. Pro žáky a studenty, kteří jsou...

Různé prostředky placení – metodika

V tomto článku si ukážeme, jak lze pojmout výuku, při které chcete žáky blíže seznámit s různými prostředky placení počínaje hotovostí a konče virtuálními platebními kartami....

Hypoteční paradox: Proč je čekání na „levnější peníze“ pastí

Možná si říkáte: „Je mi sedmnáct, bydlím u rodičů a hypotéku zatím vůbec řešit nemusím.“ To je sice pravda, ale jen částečně. Rozhodnutí, která...