Způsobů, jak mohou rodiče pomoci vlastním dětem tak zvaně „do začátku“ je spousta. Průzkum agentury Perfect Crowd pro Asociaci pro kapitálový trh ukázal, že nějakým způsobem to dělá dvě třetiny rodičů. 29 % odkládá dětem do 10 tisíc ročně a 37 % jim dokáže naspořit dokonce i víc.
Spořit a investovat není totéž
Z výzkumu dále vyplývá, že tři nejčastější důvody, proč rodiče dětem vytvářejí finanční polštář, jsou přilepšení v dospělosti, studia a pořízení vlastního bydlení. Produkty, které k tomu nejčastěji rodiče využívají, jsou stále konzervativní v podobě spořicích účtů nebo stavebního spoření. Ty ovšem dlouhodobě těžko porážejí inflaci na rozdíl od investování. U spořicích účtů lze říct, že tomu tak po automatickém zdanění výnosů není vůbec.
Od narození a pravidelně
Dnes se podíváme na modelový případ, kdy by rodiče odkládali dětem pravidelně 1 500 Kč měsíčně od narození až do plnoletosti. Záměrně nepíšu spořili. Jelikož se jedná o dlouhý časový horizont, tak odborníci doporučující peníze investovat. V dnešní době již není nic obtížného využít služeb odborníků a jejich prostřednictvím vytvořit dobře diverzifikované portfolio akciových podílových fondů či ETF.
I s málem může rodič zajistit potomka na stáří
Jako účel si neobvykle pro náš příklad zvolíme zajištění potomků na důchod. Budeme pracovat s tím, že by sami již děti v dospělosti dále jen udržovaly prostředky získané od rodičů a nic sami nepřidaly. To by jim například umožnilo soustředit se plně na získání vlastního bydlení a ubyla by jim jedna starost.
Vše budu uvádět v dnešních cenách, aby si každý mohl celou situaci lépe představit. Od zhodnocení budu odčítat meziroční inflaci ve výši 3 % za každý jeden rok. Budu dále počítat s ročním zhodnocením ve výši 10,49 %, které je dle webu NerdWallet průměrem, který dosáhl index S&P 500 za posledních 30 let.
Důchody budou nižší
Průměrný měsíční starobní důchod v polovině roku dosáhl výše 21 060 Kč. Poslední oficiálně statistiky uváděná průměrná hrubá mzda v ČR činila za první čtvrtletí letošního roku 46 924 Kč. Průměrný důchod tak dosahuje téměř 45 % průměrní mzdy. Jak to v současnosti vypadá, tak především z demografických důvodů budou muset příští generace na náhradový poměr v takovéto výši zapomenout.
Dle studie Národní rozpočtové vlády z letošního roku bude náhradový poměr starobních důchodů klesat a při současném nastavení legislativy se bude pohybovat v roce 2060 kolem 38 %. V dnešních číslech pro představu tedy 17 831 Kč. I to nahrává myšlence, proč jako účel odkládání peněz rodičů pro děti by mohlo být zajištění na stáří.
Za málo muziky hodně peněz
Vraťme se k roli rodičů a pojďme se podívat na to, jak velký význam může pro jejich potomky mít 1 500 Kč měsíčně. Při zaokrouhleném zhodnocení na 7 % nad inflaci by v dnešních cenách činila výsledná částka v plnoletosti 646 082 Kč. Kdyby se následně stejným způsobem prostředky zhodnocovaly až do věku 65 let aniž by potomek přidal jedinou korunu, je předpoklad, že konečný účet bude velmi zajímavý. To se děje díky složenému úročení, jehož největším přítelem je čas.
A právě takto dlouhý časový horizont i bez nových úspor, kdy investování počíná běžet narozením dítěte, dokáže za desítky let vytvořit velmi vysokou finanční částku. Bude-li potomek investovat opatrněji než jeho rodiče, tak při zhodnocení 5 % nad inflaci bude stav účtu 6 741 544 Kč v dnešních cenách.
Čerpání renty a odkaz další generaci
Při čerpání finančních prostředků může pak reálně čerpat nekonečnou rentu ve výši zhruba 20 tisíc Kč měsíčně, a to výhradně z nových výnosů, aniž by do darovaných peněz sahal. To je pro průměrného důchodce s potenciálním starobním důchodem kolem 18 tisíc Kč měsíčně zajímavá částka, která umožní zachovat si ve značné míře dosavadní způsob života.
Díky čerpání nekonečné renty pak daný člověk na konci života po sobě zanechá dědictví svým potomkům, které umožní automaticky pokračovat v nastaveném systému další generaci. Něco takového jsme zde nemohli mít, díky desítkám let života v komunistickém režimu.
Rizika
V celém příkladu je však několik neznámých, které mohou celý plán narušit nebo úplně zhatit. To, že rodiče vydrží spořit dětem do dospělosti, je celkem obvyklý jev. Co může být jinak, je výše inflace. Každé její navýšení ubírá na reálné hodnotě investovaných peněz. Funguje to samozřejmě i obráceně.
Neznámou je i vývoj na kapitálových trzích v příštích desítkách let. U investic není nikdy výnos zaručen a historický vývoj nic neznamená pro ten budoucí. Nicméně historicky víme, že například Nobelova nadace funguje úspěšně podobným způsobem již přes sto let a její portfolio přečkalo dvě světové války.
Poslední neznámou je sám obdarovaný potomek. Pokud od rodičů dostane finanční prostředky za účelem zajištění na stáří, je zde nebezpečí, že tu a tam v případě potřeby do darovaných peněz sáhne. V tomto případě je složené úročení a čas neúprosný a každý výběr peněz ve finále znamená výrazné snížení finální částky. Každá tisícikoruna totiž v našem příkladu vydělá za celou dobu dalších 9 434 Kč po odečtení inflace.
