Nezaměstnanost se v České republice drží stále velmi nízko. Poslední měření za listopad roku 2025 hovoří o tom, že počet uchazečů o zaměstnání evidovaných Úřadem práce ČR je 341 311. Podíl nezaměstnaných tak činí 4,6 %. To je sice meziročně o 0,7 % a 50 866 lidí více, ale stále se jedná dle měření Eurostatu o nejnižší nezaměstnanost v EU. I přes tato pozitivní čísla je dobře, že u nás existuje institut podpory v nezaměstnanosti, který pomáhá lidem, kteří přišli o zaměstnání. V systému výpočtu výše podpory dochází od 1. ledna 2026 ke změnám, které si v dnešním článku představíme.
Smysl podpory v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti patří do systému sociálních dávek. Jejím účelem je dočasně finančně podpořit osoby bez zaměstnání. Cílem je zmírnit výpadek příjmů, který nastává po skončení pracovního poměru a poskytnout čas nezaměstnanému na nalezení nové práce. Jde tedy o jakousi ochranu člověka bez práce. Ta však není bez podmínek.
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti
Právo na pobírání podpory v nezaměstnanosti nemá každý člověk, který je bez zaměstnání. První podmínkou je, že se nezaměstnaný zaregistruje do evidence Úřadu práce ČR a podá si u něj žádost o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Pokud nezaměstnaný člověk splňuje podmínku odpracovaných 12 měsíců s účastí na důchodovém pojištění, a to za poslední 2 roky předcházející zaregistrování u Úřadu práce ČR, je úřadem podpora přiznána.
Existují i výjimky, kdy tuto podmínku pro přiznání podpory splňovat nezaměstnaný nemusí. Jde například o situaci, kdy uchazeč o práci ve zmíněné době pečoval o dítě do věku 4 let, pobíral invalidní důchod III. stupně a některé další uvedené zákonem. Kompletní přehled můžete najít na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zde. Veškerou komunikaci s Úřadem práce ČR můžete realizovat online prostřednictvím Klientské zóny Jenda.
Konec penalizace při ukončení pracovního poměru z vlastní vůle
Od začátku letošního roku končí praxe, která trestala nezaměstnané krácením podpory v nezaměstnanosti v případě, kdy pracovní poměr ukončili z vlastní vůle. Nově se způsob ukončení pracovního poměru nebude vůbec zkoumat až na jednu výjimku. Podporu nezíská občan, který v době půl roku před zařazením do evidenci uchazečů o zaměstnání dostal výpověď z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem.
Na druhou stranu přestávají být zvýhodňováni uchazeči o zaměstnání, kteří zároveň pod Úřadem práce ČR absolvují rekvalifikační kurz. Ti měli doposud vyšší podporu v nezaměstnanosti.
Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
Podporu nezískají uchazeči o zaměstnání, kteří pobírají starobní důchod, plný invalidní důchod, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné nebo nemocenskou. Stejně tak podpora nebude přiznána lidem ve vazbě nebo ve výkonu trestu.
K podpoře si nemůžete přivydělávat
Zákon sice umožňuje uchazečům o zaměstnání výkon tak zvaného nekolidujícího zaměstnání, ale tím ztrácí uchazeč nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu výkonu tohoto zaměstnání. Nekolidující zaměstnání je definováno jako výkon zaměstnání na základě pracovního nebo služebního poměru a také činnosti vykonávaná na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž výše měsíční odměny nepřesáhne v hrubém polovinu minimální mzdy platné v daném roce. Pro rok 2026 je minimální mzda stanovena nařízením vlády ve výši 22 400 Kč, což je o 1 600 Kč více než v minulém roce.
Jaká je nově výše podpory v nezaměstnanosti
Hlavními změnami v roce 2026 jsou zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvním období, změna věkových skupin určujících délku podpory a zvýšení maximální možné výše podpory, jak ukazuje následující přehled.
Věková skupina: do 52 let
Délka podpory: 5 měsíců
Výše podpory: 80 % (1. a 2. měsíc), 50 % (3. a 4. měsíc), 40 % (5. měsíc)
Věková skupina: 52 – 57 let
Délka podpory: 8 měsíců
Výše podpory: 80 % (1. až 3 měsíc), 50 % (4. až 6. měsíc), 40 % (7. a 8. měsíc)
Věková skupina: nad 57 let
Délka podpory: 11 měsíců
Výše podpory: 80 % (1. až 3. měsíc), 50 % (4. až 6. měsíc), 40 % (7. až 11. měsíc)
Z jakého příjmu se podpora počítá
Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání. Jde o období kalendářního čtvrtletí, které bezprostředně předcházelo ukončení pracovního poměru.
V případě OSVČ je pro výpočet podpory důležitý poslední vyměřovací základ přepočtený na 1 měsíc. Vyměřovací základ je částka, ze které OSVČ odvádí sociální pojištění a uvádí jej v přehledu o příjmech a výdajích pro příslušnou správu sociálního zabezpečení. Ten je potřeba vydělit počtem měsíců, za které byl uveden.
Zdroj: MPSV



