Podzim roku 2025 přinesl na český kapitálový trh zásadní zprávy. Data Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT ČR) k 30. září 2025 potvrzují, že tuzemští střadatelé masivně opouštějí konzervativní přístup a své úspory stále častěji svěřují investičním nástrojům. Hitem letošního roku zůstává Dlouhodobý investiční produkt (DIP), jehož popularita před koncem roku akceleruje, a celkový majetek ve fondech dosahuje nových maxim. Co tato čísla znamenají pro vaši peněženku a jak se mění investiční chování Čechů?
Pokud bychom měli charakterizovat finanční chování českých domácností v roce 2025 jedním slovem, byl by to „posun“. Posun od pasivního spoření k aktivnímu investování. Nejnovější statistiky, které v těchto dnech zveřejnila AKAT ČR, ukazují, že kapitálový trh v České republice hraje v životě běžných lidí mnohem významnější roli, než tomu bylo kdykoliv v minulosti.
Nejde jen o suchá čísla. Jde o trend, který naznačuje, že si Češi stále více uvědomují nutnost vlastního zajištění na stáří a ochranu svých úspor před inflací. Podívejme se podrobně na to, co se na trhu v uplynulém čtvrtletí odehrálo.
Fenomén roku 2025: Dlouhodobý investiční produkt (DIP)
Když byl Dlouhodobý investiční produkt uveden na trh, existovala řada otázek, jak rychle si k němu Češi najdou cestu. Data ke konci třetího čtvrtletí roku 2025 dávají jasnou odpověď: DIP je úspěšný. Ke dni 30. září 2025 dosáhl počet smluv zakládajících DIP již čísla 184 327. Křivka růstu je stabilně rostoucí, přičemž jen za poslední kvartál přibylo přes 13 tisíc nových investorů.
Kam v rámci DIPu investujeme?
Zásadní zprávou není jen samotný počet smluv, ale především struktura majetku, který do DIPu vkládáme. Zatímco u starších produktů penzijního spoření jsme byli zvyklí na vysokou konzervativnost (často i se záporným reálným výnosem), u DIPu je situace diametrálně odlišná.
Z celkového objemu prostředků v DIP, který ke konci září činil 5,9 miliardy korun, tvoří hotovostní depozita pouhých 7 %. Naopak naprostá většina, celých 89 %, směřuje do investičních fondů. Zbylá 4 % připadají na ostatní investice.
Tato statistika je pro finanční zdraví českých domácností nesmírně povzbudivá. Ukazuje, že lidé chápou DIP jako nástroj pro dlouhodobé zhodnocování, kde mají své místo dynamičtější aktiva, jako jsou akcie či dluhopisy, nikoliv jako další „spořicí účet“.
Průměrná investice roste
Zajímavý pohled nabízí i průměrná částka na jednu smlouvu. Ta se již vyšplhala na 32 000 Kč. Ačkoliv je toto číslo stále nižší než u tradičních penzijních fondů, kde průměrný objem na účastníka činí 160 tisíc Kč, je třeba si uvědomit, že DIP je na trhu velmi krátce.
Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR, k tomu dodává: „Z vývoje počtu uzavřených smluv je zřejmé, že směřujeme k překonání hranice 200 tisíc DIPů koncem letošního roku. Spolu s průměrným objemem 160 tisíc Kč na účastníka v penzijních fondech je zřejmé, že DIP velmi významně pomáhá zrychlovat tempo vytváření penzijních úspor prostřednictvím investic.“.
Očekává se, že konec roku přinese další masivní nárůst. Mnoho lidí totiž bude chtít využít daňových výhod na poslední chvíli, což je u produktů s ročním daňovým zúčtováním běžný jev. Jak podotýká předseda AKAT ČR Jaromír Sladkovský, potěšitelné je i to, že k vytváření těchto úspor začínají přispívat i zaměstnavatelé.
Fondový byznys: Čísla, ze kterých se točí hlava
DIP je sice mediálně vděčným tématem, ale z hlediska celkového objemu peněz je zatím jen menším bratříčkem celkového trhu správy aktiv. A ten v roce 2025 zažívá skutečnou konjunkturu.
Celkový objem majetku, který Češi svěřili správcům aktiv (ať už v ČR nebo v zahraničí), dosáhl k 30. září 2025 astronomické částky 3,57 bilionu korun. Jen během třetího čtvrtletí tento majetek narostl o 166 miliard korun, což představuje čtvrtletní růst o 4,9 %.
Domácnosti táhnou trh
Kdo tyto peníze drží? Pokud si představujete nadnárodní korporace a banky, mýlíte se. Ve fondech kolektivního investování (tedy v těch, které jsou dostupné běžným lidem) drží 90 % objemu majetku fyzické osoby, tedy domácnosti. Pouze zbývajících 10 % připadá na právnické osoby.
V samotných fondech kolektivního investování (podílových fondech) mají Češi uloženo 1,35 bilionu korun. Za poslední tři měsíce zde přibylo 60 miliard korun, a to jak díky novým vkladům, tak díky zhodnocení těch stávajících.
Vítězové a poražení: Kam tečou peníze?
Pohled na to, které typy fondů rostou nejrychleji, nám hodně napoví o náladě investorů. Třetí čtvrtletí roku 2025 jasně ukázalo, že strach z rizika ustupuje touze po výnosu.
- Akciové fondy: Zaznamenaly nárůst o více než 21 miliard Kč (+7,05 %) na celkových 320 miliard Kč. Jsou jasným favoritem pro ty, kteří hledají dlouhodobé zhodnocení.
- Smíšené fondy: Tyto fondy, které kombinují akcie, dluhopisy a další nástroje, jsou objemově nejsilnější kategorií (380 miliard Kč) a rostly rovněž o více než 21 miliard Kč (+5,93 %).
- Dluhopisové fondy: Ačkoliv rostou pomaleji (+1,83 %), stále představují bezpečný přístav s objemem přes 481 miliard Kč.
- Nemovitostní fondy: Po období nejistoty v minulých letech se jim daří skvěle, s růstem o 7,42 % a celkovým objemem 123 miliard Kč.
- Fondy peněžního trhu: I zde vidíme růst, byť mírnější (cca 656 milionů Kč).
Na opačném konci spektra stojí strukturované fondy, které jako jediné zaznamenaly odliv kapitálu a pokles o 437 milionů korun (-2,28 %). Zdá se, že investoři dávají přednost transparentnějším strategiím před složitými bankovními produkty.
Fondy kvalifikovaných investorů: Hřiště pro velké hráče
Specifickou kategorií, na kterou se zpráva AKAT zaměřuje, jsou Fondy kvalifikovaných investorů (FKI). Ty jsou určeny pro zkušenější investory s vyššími vklady (zpravidla od 1 milionu Kč) a nabízejí přístup k aktivům, která nejsou v běžných podílových fondech dostupná – od developerských projektů přes private equity až po umění či zemědělskou půdu.
Objem majetku v těchto fondech dosáhl 813 miliard korun, což představuje čtvrtletní nárůst o 18 miliard. Pokud sečteme majetek v běžných podílových fondech a ve Fondech kvalifikovaných investorů, dostáváme se na ohromující číslo 2,17 bilionu korun.
Tato čísla potvrzují, že v České republice vzniká silná vrstva kapitálu, která hledá sofistikované způsoby zhodnocení. FKI rostou již třetím rokem v řadě a směřují k rekordním číslům.
Kdo spravuje naše peníze?
Zpráva AKAT ČR nabízí i detailní pohled na to, kdo jsou největší hráči na trhu. Není překvapením, že dominují velké bankovní skupiny, ale zajímavé jsou i pozice nezávislých investičních společností.
V oblasti asset managementu (celková správa aktiv) vévodí žebříčku:
- ČSOB Asset Management s objemem 970 miliard Kč.
- Česká spořitelna s 561 miliardami Kč.
- Generali Investments CEE s 396 miliardami Kč.
Pokud se podíváme čistě na zprostředkovatele fondů kolektivního investování (tedy kdo prodal nejvíce podílových fondů běžným lidem), pořadí se mírně mění, ale jména zůstávají podobná: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Výrazným hráčem mimo bankovní sektor je zde společnost Conseq Investment Management, která spravuje přes 121 miliard Kč v retailových fondech.
Zajímavostí je i segment Custody (úschova cenných papírů), kde celková hodnota svěřeného majetku vzrostla na neuvěřitelných 4,742 bilionu Kč. To ukazuje na obrovský objem transakcí a majetku, který českým finančním systémem protéká.
Co nás čeká do konce roku? “Daňová sezóna”
Zkušenosti z minulých let i komentáře představitelů AKAT naznačují, že poslední čtvrtletí roku 2025 bude ještě bouřlivější.
„Největší nárůst počtu uzavřených smluv k DIP i investovaného majetku očekáváme koncem letošního roku, stejně jako u řady dalších produktů s daňovým zvýhodněním na roční bázi,“ predikuje Jaromír Sladkovský.
Proč tomu tak je? DIP, podobně jako penzijní připojištění nebo životní pojištění, umožňuje odečíst si vložené prostředky od základu daně. Investoři tak často čekají na konec roku, aby spočítali, kolik jim chybí k využití maximálního daňového odpočtu, a následně posílají jednorázové vklady. Pokud tedy o DIPu uvažujete, nejste v tom sami a pravděpodobně vás čeká rozhodování v následujících týdnech.
Závěr: Co tato data znamenají pro vás?
Analýza zpráv AKAT ČR přináší pro čtenáře Rozumíme penězům několik klíčových zjištění:
- Investování se stalo normou. Pokud ještě neinvestujete a držíte peníze jen na běžném účtu, stáváte se menšinou. Téměř 200 tisíc lidí v DIPu a 1,35 bilionu korun v podílových fondech značí, že Češi pochopili, že inflaci nelze porazit spořením, ale investováním.
- Nebojíme se rizika. Přesun peněz do akciových a smíšených fondů a drtivá převaha fondů v rámci DIPu (89 %) ukazuje na rostoucí finanční gramotnost. Investoři chápou, že pro dlouhodobé cíle (jako je důchod) je nutné akceptovat kolísání trhu výměnou za vyšší výnos.
- DIP funguje. Přes počáteční skepsi některých analytiků se tento produkt uchytil a stává se plnohodnotným pilířem zajištění na stáří.
- Důvěra v trh. Třetí rok růstu v řadě a rekordní objemy majetku svědčí o tom, že český kapitálový trh je stabilní, transparentní a těší se důvěře drobných i velkých investorů.
Rok 2025 se do historie českých financí zřejmě zapíše jako rok, kdy se investování stalo skutečně masovou záležitostí. Ať už jde o drobné pravidelné investice v řádu stokorun do DIPu, nebo milionové vklady do fondů kvalifikovaných investorů, směr je jasný: Češi chtějí své peníze zhodnocovat.
Zdroj dat: Tiskové zprávy Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) ze dne 20. 10. 2025 a 19. 11. 2025.
