Na výplatní pásce najdeme řadu částek. Dvěma nejdůležitějšími jsou hrubá a čistá mzda. Co se děje s penězi, které zaměstnavatel z hrubé mzdy sráží? A kolik ještě za zaměstnance platí navíc? V tomto článku budeme sledovat cestu peněz od celkového nákladu zaměstnavatele až po částku, kterou zaměstnanec dostane na účet. Na jeho konci najdete také mzdovou kalkulačku.
Hrubá mzda, čistá mzda a celkový náklad
Hrubá mzda je odměna za práci před odečtením pojistného zaměstnance a zálohy na daň z příjmů. Může vycházet například z pracovní smlouvy nebo mzdového výměru.
Čistá mzda je částka, kterou zaměstnanec dostane po srážkách. Její výši ovlivňují také daňové slevy a zvýhodnění na děti.
Celkový mzdový náklad zaměstnavatele je vyšší než hrubá mzda. Zaměstnavatel totiž ze svých prostředků platí ještě další sociální a zdravotní pojištění.
Ukažme si běžný pracovní poměr v roce 2026. Zaměstnanec má hrubou mzdu 40 000 Kč, podepsal prohlášení k dani, uplatňuje základní slevu na poplatníka a neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti.
| Co se děje s penězi | Částka za měsíc |
| Hrubá mzda | 40 000 Kč |
| Sociální pojištění sražené zaměstnanci | −2 840 Kč |
| Zdravotní pojištění sražené zaměstnanci | −1 800 Kč |
| Daň po základní slevě na poplatníka | −3 430 Kč |
| Čistá mzda vyplacená zaměstnanci | 31 930 Kč |
| Sociální pojištění placené zaměstnavatelem navíc | 9 920 Kč |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem navíc | 3 600 Kč |
| Celkový mzdový náklad zaměstnavatele | 53 520 Kč |
Zaměstnanec tedy dostane 31 930 Kč, zatímco zaměstnavatel na jeho mzdu a povinné odvody potřebuje 53 520 Kč. Rozdíl činí 21 590 Kč. Kam tyto peníze směřují?
Sociální pojištění: důchody, nemoc a zaměstnanost
Z hrubé mzdy zaměstnance se na sociální pojištění sráží 7,1 %. Zaměstnavatel ze svých prostředků platí dalších 24,8 %. Pojistné odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení.
Při hrubé mzdě 40 000 Kč vypadají jednotlivé části takto:
| Účel pojistného | Zaměstnanec | Zaměstnavatel navíc | Celkem |
| Důchodové pojištění | 2 600 Kč | 8 600 Kč | 11 200 Kč |
| Nemocenské pojištění | 240 Kč | 840 Kč | 1 080 Kč |
| Státní politika zaměstnanosti | — | 480 Kč | 480 Kč |
| Sociální pojištění celkem | 2 840 Kč | 9 920 Kč | 12 760 Kč |
Z hrubé mzdy zaměstnance se tedy srazí 2 840 Kč a zaměstnavatel přidá 9 920 Kč. Celkový odvod činí 12 760 Kč měsíčně.
Důchodové pojištění souvisí s financováním starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Nemocenské pojištění pomáhá zajistit příjem například při nemoci, mateřství nebo ošetřování člena rodiny. Součástí odvodu zaměstnavatele je také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Sociální pojištění není osobní spořicí účet, na kterém by se každému zaměstnanci ukládaly jeho vlastní příspěvky. Ze sociálního pojištění se také neplatí všechny dávky, kterým běžně říkáme „sociální“: například pomoc s bydlením se hradí ze státního rozpočtu.
Zdravotní pojištění: peníze na zdravotní péči
Z hrubé mzdy zaměstnance se sráží zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Zaměstnavatel platí dalších 9 %. Obě části za zaměstnance odvádí jeho zdravotní pojišťovně. V našem příkladu jde o 1 800 Kč sražených zaměstnanci a 3 600 Kč zaplacených zaměstnavatelem, tedy dohromady 5 400 Kč měsíčně.
Zdravotní pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, například vyšetření u lékaře, léčby, některých léků či pobytu v nemocnici. Částka 5 400 Kč se zaměstnanci neukládá na osobní účet, ze kterého by později čerpal. Peníze se používají v rámci společného systému zdravotního pojištění. Potřebnou hrazenou péči tak člověk může dostat, i když její cena převýší částku, kterou sám odvedl.
Daň z příjmů: peníze do veřejných rozpočtů
Ze mzdy se vypočítává také záloha na daň z příjmů. V roce 2026 se na většinu mezd používá sazba 15 %. Pouze část měsíčního základu nad hranicí 146 901 Kč podléhá sazbě 23 %. Vypočtenou daň snižuje základní sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně a případně daňové zvýhodnění na děti. V našem příkladu zaměstnanec po uplatnění základní slevy odvede na dani 3 430 Kč.
Daň z příjmů zaměstnanců je sdílenou daní. Podle pravidel platných v roce 2026 připadá z jejího celostátního výnosu 62,34 % státnímu rozpočtu, 10,23 % krajům a celkem 27,43 % obcím. Obecní podíl se skládá ze dvou částí, které se mezi jednotlivé obce rozdělují podle odlišných pravidel.
Pokud tyto podíly pro představu vztáhneme k dani 3 430 Kč z našeho příkladu, odpovídá to přibližně 2 138 Kč státnímu rozpočtu, 351 Kč krajům a 941 Kč obcím dohromady. Ve skutečnosti se podíly uplatňují na celostátní výnos daně. Z výplatní pásky proto nelze zjistit, kolik peněz získá konkrétní kraj nebo obec.
Na co rozpočty peníze používají?
Ze státního rozpočtu se hradí například obrana, sociální dávky, platy policistů, hasičů nebo učitelů.
Kraje financují například provoz jimi zřizovaných středních škol, regionální dopravu nebo správu silnic II. a III. třídy.
Obce hradí například provoz jimi zřizovaných mateřských a základních škol, údržbu místních ulic, veřejné osvětlení či péči o veřejná prostranství.
Tyto výdaje se hradí z celých rozpočtů, do kterých plynou i jiné příjmy, než je daň ze mzdy.
Co znamenají průměrná, mediánová a minimální mzda?
Průměrná mzda vznikne zjednodušeně vydělením součtu mezd počtem zaměstnanců; statistika přitom zohledňuje rozsah jejich úvazků. Velmi vysoké mzdy mohou průměr zvýšit. Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí 2026 částky 51 966 Kč.
Průměr však není mzda, kterou pobírá většina lidí. Podle posledních dostupných podrobných údajů za rok 2025 měly mzdu pod celostátním průměrem téměř dvě třetiny zaměstnanců.
Mediánová mzda je prostřední mzda v souboru seřazeném podle výše: polovina zaměstnanců má mzdu nižší a polovina vyšší. Poslední zveřejněný medián hrubé měsíční mzdy za rok 2025 činil 44 337 Kč. Medián bývá pro představu o mzdě „prostředního zaměstnance“ užitečnější než průměr.
Minimální mzda stanoví nejnižší přípustnou odměnu za práci. Při plné stanovené pracovní době 40 hodin týdně činí v tomto roce 22 400 Kč měsíčně a od 1. ledna 2027 bude činit 24 900 Kč měsíčně. U kratšího úvazku se měsíční minimum poměrně upravuje.
Co ještě může změnit čistou mzdu?
Výpočet v tomto článku popisuje běžnou situaci. Čistou mzdu může změnit například daňové zvýhodnění na děti nebo další sleva na dani, třeba při invaliditě. Vliv může mít také soukromé používání služebního automobilu nebo jiné okolnosti konkrétního zaměstnání.
Mzdová kalkulačka
Zadejte hrubou měsíční mzdu a počet dětí a podívejte se, kolik dostane zaměstnanec, kolik zaplatí zaměstnavatel a kam odvody směřují.
Kam putují peníze z vaší mzdy?
Orientační výpočet pro běžný pracovní poměr v roce 2026. Počítá s podepsaným prohlášením k dani a automaticky započítává základní slevu na poplatníka.
Co se srazí zaměstnanci
| Sociální pojištění (7,1 %) | |
| Zdravotní pojištění (4,5 %) | |
| Daň z příjmů po slevách | |
| Daňové zvýhodnění na děti započtené do výpočtu | |
| Případný vyplacený daňový bonus |
Zvýhodnění na děti snižuje vypočtenou daň. Pokud ji převýší a jsou splněny podmínky, může se zbytek vyplatit jako daňový bonus. Zvýhodnění proto neodečítejte podruhé od zobrazené daně.
Co platí zaměstnavatel navíc
| Sociální pojištění (24,8 %) | |
| Zdravotní pojištění (9 %) |
Kam peníze směřují
Sociální pojištění
Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel správě sociálního zabezpečení. Následující rozpad ukazuje zákonné části sazeb:
Části sociálního pojištění jsou rozpočítány orientačně ze sazeb a v celých korunách vyrovnány na celkový odvod. Nejde o osobní spořicí účet.
Zdravotní pojištění
Obě části zdravotního pojištění odvádí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně zaměstnance.
| Zdravotní pojišťovně zaměstnance – srážka zaměstnance a platba zaměstnavatele dohromady |
Daň z příjmů
| Celková daň z příjmů po započtení slev a zvýhodnění na děti |
Daň z příjmů je sdílenou daní. Z vypočtené daně by podle podílů pro rok 2026 připadalo:
| Státní rozpočet (62,34 %) | |
| Kraje dohromady (10,23 %) | |
| Obce dohromady (27,43 %) |
Podíly se v praxi uplatňují na celostátní výnos daně. Z výplatní pásky nelze určit částku pro konkrétní obec či kraj. Částky v celých korunách jsou vyrovnány tak, aby jejich součet odpovídal zobrazené dani.
Co kalkulačka nezohledňuje?
Počítá s jedním standardním pracovním poměrem, celým měsícem, běžnými sazbami a se zvýhodněním na děti uplatněným u tohoto zaměstnavatele. Neřeší další slevy (např. invaliditu), soukromé užívání služebního auta, doplatek zdravotního pojištění do minima, roční strop sociálního pojistného, zvláštní profese, dohody ani roční zúčtování. Výpočet je proto omezen na hrubou mzdu do 190 000 Kč za měsíc.
Pravidla roku 2026. Zdroje: ČSSZ, VZP, Finanční správa – daň, Finanční správa – rozdělení daní.
Zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení, VZP ČR, Finanční správa, Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí



