Na kurzovním lístku najdeme spoustu pojmů a některé mohou být matoucí. V první řadě vidíme označení měn pomocí jejich názvů a kódů. Jako příklad může posloužit americký dolar s kódovým označením USD. Následuje počet jednotek konkrétní měny, ke kterému je stanoven kurz v českých korunách. Zpravidla jde o jednotku jednu, ale jsou měny jako maďarský forint či japonský jen, u kterých je kurz stanoven na sto jednotek.

Podstatné informace najdeme v další části kurzovního lístku a to je označení směnných kurzů. Pro zákazníky směnáren jsou nejpodstatnějšími tyto čtyři údaje: devizy nákup, devizy prodej, valuty nákup, valuty prodej.

Devizy označují cizí měnu v bezhotovostní podobě. Tedy tu, která je převáděna mezi účty. Může jít také například o platbu kartou na internetu či přímo u obchodníka. Opakem deviz jsou valuty, představující cizí měnu v hotovosti v podobě bankovek a mincí.

Častou chybou bývá vnímání kurzu nákup a prodej. Tady je zapotřebí si pamatovat, že je to bráno z pohledu banky či směnárny a nikoli, jak si spousta lidí myslí, z pohledu zákazníka. V případě, že chce zákazník nakoupit například eura v hotovosti, směnárna použije kurz valuty prodej, jelikož zákazníkovi eura prodává.

Kurz devizy střed se používá pro transakce, které uskutečníte platební kartou v zahraničí.